Německo přechází k jedné z největších změn své energetické politiky za posledních dvacet let. Nový zákon EEG 2027 postupně ukončí systém garantovaných dotací pro nové střešní fotovoltaické elektrárny a přiměje jejich majitele chovat se více jako běžní účastníci trhu s elektřinou. Tento vývoj bude mít význam i pro Českou republiku.
Politika bývalé německé kancléřky totiž výrazně ovlivnila energetickou i bezpečnostní situaci celé střední Evropy. Projekty jako Nord Stream 2 dlouhodobě obcházely země střední a východní Evropy včetně Česka.
Německý tisk se dnes soustředí na tři hlavní okruhy: geopolitickou situaci na Blízkém východě, zejména kolem strategické Hormuzské úžiny, dále na dopady energetické krize na Evropu a vnitropolitické spory o směřování energetiky v Německu. Třetím klíčovým tématem jsou reformy zdravotního systému, které vyvolávají silnou kritiku i obavy z dopadů na občany. Napříč komentáři se opakuje motiv nejistoty, nedostatku jasné strategie a rostoucího tlaku na vlády, aby přijímaly razantnější rozhodnutí.
Český přesah: Debata o větrných elektrárnách se v posledních měsících výrazně vyostřuje nejen v Rakousku, ale i v Česku....
Německý tisk se dnes soustředí především na kritiku vládních opatření proti vysokým cenám energií, zejména kontroverzní bonus ve výši 1 000 eur. Vedle toho komentátoři analyzují oslabení strany Levice po odchodu jejího lídra a vnitřní konflikty v AfD, které mohou ovlivnit nadcházející volby ve východním Německu. Celkově se v komentářích objevuje silný motiv politické nejistoty, nejasné strategie vlády a rostoucího tlaku na tradiční strany. Tisk také upozorňuje na rostoucí populismus v reakci na ekonomickou krizi.
Situace v Německu má pro Česko přímý dopad. Česká energetická soustava je s německou úzce propojená a jakýkoliv problém v Německu se okamžitě přelévá přes hranice – ať už jde o ceny elektřiny, stabilitu sítě nebo potřebu regulačních zásahů. Pokud Německo stále více spoléhá na dovoz elektřiny (zejména z francouzských jaderných elektráren) a současně investuje miliardy eur do nejistých projektů v Africe, znamená to pro ČR dvojí riziko: vyšší ceny a větší nestabilitu systému. Zároveň to otevírá strategickou otázku, zda česká cesta – kombinace jádra, domácí výroby a postupné transformace – není ve výsledku stabilnější než německý model. Německá energetická politika se podle aktuálních analýz dostává do paradoxní situace. Na jedné straně země po odstavení posledních jaderných elektráren v roce 2023 deklaruje ambiciózní přechod na obnovitelné zdroje. Na straně druhé je však stále více závislá na dovozu elektřiny ze zahraničí – především z francouzských jaderných elektráren – a zároveň investuje obrovské prostředky do projektů, jejichž výsledek je nejistý.
Německý kolaps trhu s vytápěním není jen vnitřní záležitostí našich sousedů. Česká republika stojí před velmi podobnou křižovatkou: tlak na rychlou dekarbonizaci budov, nejistá pravidla, drahé technologie a obce, které mají plánovat teplárenství bez jistoty financí. To, co dnes vidíme v Německu – odkládání nákupů, propad prodejů, propouštění ve výrobě a ztrátu důvěry spotřebitelů – může být velmi snadno předobrazem českého vývoje v příštích letech, pokud se klimatická politika zredukuje na zákazy a povinnosti bez ekonomické logiky a sociální únosnosti.
Rozhodnutí německé vlády o výstavbě nových plynových elektráren není jen vnitřní záležitostí Německa. Česká republika je s Německem úzce propojena jak přes společný evropský trh s elektřinou, tak přes přeshraniční přenosové soustavy. Německo přitom patří mezi cenotvorné země – změny v jeho energetické politice se dříve či později promítají i do českých účtů za elektřinu. Pokud Německo zavede nový povinný „energetický poplatek (Umlage)“, jejímž cílem bude financování záložních plynových elektráren, nelze pochybovat, že tlak na ceny elektřiny se přenese i k českým spotřebitelům a firmám. Tento článek je proto nejen zprávou o Německu, ale i předzvěstí toho, co velmi pravděpodobně čeká Česko v příštích letech.
DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 20. ledna 2026. O čem píší dnešní německé noviny? Německý tisk se dnes soustředí především na prudce se vyostřující vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy v souvislosti se sporem o Grónsko a obchodními hrozbami administrativy Donalda Trumpa. Komentáře varují před slabostí Evropy, její vnitřní roztříštěností a geopolitickou zranitelností. Dalším výrazným tématem je znovuzavedení státní prémie na nákup elektromobilů, která však vyvolává rozpory i mezi zastánci ekologické transformace. Závěrem se média věnují vnitřním otázkám německé společnosti – od krize katolické církve až po politické dopady Trumpovy vlády v USA.
Krize Německa není jen hospodářský cyklus. Je to strukturální selhání, drahá energie, ztráta průmyslových jistot – a nově i mentální ochromení. Jednoduchá řešení selžou. Cesta ven vede přes dvě zásadní otázky.
