Situace kolem německých offshore větrných elektráren není jen německý problém. Pokud se skutečně zadrhne výstavba obřích větrných parků v Severním moři, může to mít přímé důsledky i pro Českou republiku.
Německý tisk se dnes soustředí především na ostrou kritiku klimatické politiky vlády kancléře Friedricha Merze ze strany Expertní rady pro klimatické otázky. Výrazným tématem je také plánované zmrazení růstu poslaneckých platů v době očekávaných sociálních škrtů a debat o reformách. Další velký blok komentářů se týká plánovaného masivního posílení civilní ochrany a budování krizové připravenosti Německa. Noviny zároveň upozorňují, že země po desetiletích míru není mentálně ani organizačně připravena na větší krizi či konflikt.
Německý energetický a klimatický model byl dlouhé roky prezentován jako inspirace pro celou Evropu – včetně České republiky. Právě Berlín tlačil Evropskou unii k rychlému odklonu od uhlí, plynu a jádra a prosazoval masivní podporu obnovitelných zdrojů. Jenže nyní přichází tvrdé vystřízlivění.
Německý kolaps trhu s vytápěním není jen vnitřní záležitostí našich sousedů. Česká republika stojí před velmi podobnou křižovatkou: tlak na rychlou dekarbonizaci budov, nejistá pravidla, drahé technologie a obce, které mají plánovat teplárenství bez jistoty financí. To, co dnes vidíme v Německu – odkládání nákupů, propad prodejů, propouštění ve výrobě a ztrátu důvěry spotřebitelů – může být velmi snadno předobrazem českého vývoje v příštích letech, pokud se klimatická politika zredukuje na zákazy a povinnosti bez ekonomické logiky a sociální únosnosti.
