Německo přechází k jedné z největších změn své energetické politiky za posledních dvacet let. Nový zákon EEG 2027 postupně ukončí systém garantovaných dotací pro nové střešní fotovoltaické elektrárny a přiměje jejich majitele chovat se více jako běžní účastníci trhu s elektřinou. Tento vývoj bude mít význam i pro Českou republiku.
Debata, která se dnes vede v Německu, má zásadní význam i pro Českou republiku. Německá energetická politika totiž přímo ovlivňuje ceny elektřiny na společném evropském trhu, stabilitu přenosové soustavy i budoucí podobu evropské klimatické politiky. Pokud by Berlín skutečně přehodnotil tempo odstavování klasických elektráren nebo změnil podporu obnovitelných zdrojů, pocítily by to i české domácnosti, průmysl a energetické firmy.
Události posledních dnů ukazují problém, který se netýká pouze Německa, ale celé střední Evropy včetně České republiky. Extrémní vedra, rostoucí spotřeba elektřiny kvůli klimatizacím a současně nízká výroba z větrných elektráren vytvářejí situaci, kdy jsou energetické soustavy stále více závislé na záložních zdrojích.
Debata, která nyní probíhá v Německu, má přímý dopad i na Českou republiku. Česko je totiž s německou energetikou úzce propojeno – nejen fyzicky přes přenosovou soustavu, ale i cenově. Pokud Německo začne regulovat výstavbu obnovitelných zdrojů kvůli přetíženým sítím, může to ovlivnit tok elektřiny přes hranice, ceny i stabilitu soustavy v regionu. Pro české domácnosti i průmysl to znamená jediné: rozhodnutí německé vlády se promítají do účtů za elektřinu i u nás. Zároveň jde o varování – i Česko bude muset řešit stejný problém: jak sladit rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů s reálnou kapacitou sítí.
Zákaz spalovacích motorů ničí automobilový průmysl a dotuje země jako je např. Čína, říká bývalý šéf Ifo-institutu, známý profesor Hans-Werner Sinn. Ekonom tvrdí, že to nevede ke snížení emisí uhlíku, ale právě naopak.
