NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (18. 5. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 18. května 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Německý tisk se dnes výrazně soustředí na sílící tlak populistických a protestních stran v Evropě – od Británie přes Německo až po debatu o AfD. Komentátoři zároveň řeší rostoucí nedůvěru veřejnosti vůči tradičním stranám, proměnu role církve ve společnosti a také zvláštní mediální fenomén kolem uhynulého velrybího samce v Baltském moři. Závěr přehledu patří prudkému nárůstu počtu poprav ve světě a ostré kritice trestu smrti.

Británie po volbách: Starmer pod tlakem, populisté sílí

 FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG

Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung je britský premiér Keir Starmer „premiérem na zavolanou“. Labouristická strana po ztrátách v komunálních a regionálních volbách začíná být nervózní a sílí vnitřní tlak na změnu vedení.

FAZ upozorňuje, že hlavní hrozbou už nejsou jen konzervativci, ale především pravicově populistická strana Reform UK Nigela Farage. Strach z jejího růstu dnes podle komentátorů sdílejí téměř všechny tradiční evropské strany.

 TAZ

Levicový deník TAZ upozorňuje, že britský dvoustranický systém se začíná rozpadat. Na jedné straně sílí pravicoví populisté z Reform UK, na druhé straně získávají podporu Zelení.

Komentář tvrdí, že podobně jako v celé Evropě jsou tradiční strany „drteny mezi levým a pravým pólem“.

Český úhel pohledu

Debata v Británii je velmi podobná situaci v Německu i v Česku. I zde tradiční strany postupně ztrácejí schopnost mobilizovat voliče a sílí protestní nebo antisystémové subjekty. Britský vývoj navíc ukazuje, že frustrace veřejnosti se už netýká pouze migrace, ale i ekonomické stagnace, životních nákladů a nedůvěry k elitám.

AfD a boj o budoucnost Německa

 CICERO

Magazín CICERO komentuje návrh Alice Weidelové na menšinovou vládu jako čistě strategický tah. Podle komentáře nejde o reálný plán, ale o pokus dostat CDU pod tlak a dál polarizovat politickou scénu.

Komentář tvrdí, že Německo dnes stojí před dvěma možnostmi:

• buď vláda skutečně prosadí hluboké reformy,
• nebo budou následovat předčasné volby.

BADISCHE ZEITUNG

Deník Badische Zeitung ostře varuje před možnou vládou AfD v Sasku-Anhaltsku. Podle listu chce AfD „přestavět stát“ a představuje riziko pro demokratické instituce.

Komentář zmiňuje i obavy bezpečnostních expertů:

• při případné vládě AfD by podle autorů mohly citlivé informace z německých bezpečnostních struktur končit v Rusku,
• Sasko-Anhaltsko je podle listu pouze „experimentálním polem“ pro širší proměnu Německa.

Český úhel pohledu

Německá debata kolem AfD je stále tvrdší a emotivnější. Z českého pohledu je důležité sledovat především to, jak rychle se AfD normalizuje ve východním Německu. To může mít přímé dopady i na Českou republiku:

• bezpečnostní spolupráci,
• energetickou politiku,
• vztahy k Rusku,
• budoucnost EU.

Současně je vidět, že část německých médií už přestává AfD pouze kritizovat a začíná otevřeně řešit scénáře jejího možného podílu na moci.

Katolický sjezd v Německu: Církev se vrací do politiky

SCHWÄBISCHE ZEITUNG

Deník Schwäbische Zeitung hodnotí Katolický den ve Würzburgu jako silný politický signál. Podle komentáře si veřejnost znovu začíná uvědomovat, že křesťané mohou hrát důležitou společenskou roli v boji proti extremismu a polarizaci.

 RHEIN-ZEITUNG

List Rhein-Zeitung tvrdí, že církev „nemůže být nepolitická“, pokud chce brát vážně své vlastní hodnoty.

DOMRADIO.DE

Církevní portál DOMRADIO.DE píše, že lidé dnes znovu hledají morální orientaci – zejména v době nejistoty kolem Donalda Trumpa, AfD nebo geopolitických krizí.

Komentář připomíná i nedávný spor mezi Donaldem Trumpem a papežem Lvem, který podle autorů ukázal, že církev stále disponuje významnou morální autoritou.

Český úhel pohledu

Také v Česku se pomalu vrací otázka, zda mají církve znovu vstupovat do veřejné debaty. Německá zkušenost ukazuje, že v období společenské nejistoty část lidí hledá stabilitu právě v tradičních institucích. Rozdíl oproti Německu je ale zásadní:

• v Německu mají církve stále velký společenský vliv,
• v Česku zůstává společnost výrazně sekulárnější a vůči církvím skeptičtější.

 Velryba „Hope“ jako mediální fenomén

 SÜDWEST PRESSE

Deník Südwest Presse komentuje masivní mediální zájem o uhynulou velrybu u dánského pobřeží. Podle listu jde o ukázku toho, jak silně lidé emocionálně reagují na zvířecí příběhy.

Zároveň ale komentář kritizuje, že tato empatie často nekončí žádnou skutečnou změnou ochrany přírody.

 SÜDDEUTSCHE ZEITUNG

Süddeutsche Zeitung přirovnává mediální hysterií kolem velryby téměř k reality show typu „Dschungelcamp“.

List vyzývá média k sebereflexi a upozorňuje na dnešní „ekonomiku pozornosti“, kde emoce často vítězí nad racionalitou.

 NEUE OSNABRÜCKER ZEITUNG

Podle Neue Osnabrücker Zeitung lidé stále více hledají mediální únik od těžkých zpráv a krizí.

DER SPIEGEL

Der Spiegel vidí v celé kauze širší problém moderní společnosti:

• lidé stále více věří tomu, „co se správně cítí“,
• a méně důvěřují expertům či vědeckým argumentům.

Komentář spojuje tento trend i s debatami o energetice, válkách nebo zdravotních krizích.

Český úhel pohledu

Podobný trend je vidět i v českém prostoru. Emočně silné příběhy často dominují veřejné debatě více než složitá ekonomická nebo geopolitická témata. Sociální sítě navíc tento efekt ještě zesilují. Německý tisk dnes otevřeně řeší otázku, zda média sama nepřispívají k povrchnosti veřejné diskuse.

Amnesty International: Prudký růst poprav ve světě

 FRANKFURTER RUNDSCHAU 

Frankfurter Rundschau ostře odsuzuje nárůst počtu poprav ve světě. Amnesty International eviduje za minulý rok přibližně 2700 vykonaných trestů smrti – výrazně více než v roce 2024.

Komentář označuje trest smrti za:

• brutální,
• nevratný,
• diskriminační,
• a morálně nepřijatelný.

List připomíná, že oběťmi bývají často chudí lidé, menšiny nebo nespravedlivě odsouzení.

Český úhel pohledu

V Evropě je trest smrti prakticky tabu, ale světový trend ukazuje opačný směr. Rostoucí autoritářství, války a bezpečnostní napětí vedou v řadě zemí k tvrdším represím. I pro Evropu je to varování, jak rychle se mohou základní právní principy dostat pod tlak.

Shrnutí

Německý tisk dnes velmi intenzivně řeší krizi tradičních politických stran a rostoucí tlak populistických hnutí v celé Evropě. Vedle toho se objevují hlubší úvahy o roli církve, médií a emocí ve veřejném prostoru. Silným tématem zůstává i otázka důvěry veřejnosti – jak v politiky, tak v experty a instituce.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)