Německo se přelo o „Dunkelflaute“. Nová čísla ukazují problém, který může změnit celou evropskou energetiku

Český přesah:
Debata, která nyní probíhá v Německu, je mimořádně důležitá i pro Českou republiku. Německo totiž určuje tempo evropské energetické politiky a česká energetická síť je s německou úzce propojena. Pokud Němci podcení problém takzvané „Dunkelflaute“ — tedy období bez větru a slunce — může to mít dopad i na ceny elektřiny v Česku, stabilitu přenosové soustavy nebo budoucí tlak na výstavbu plynových elektráren. Německý spor dnes v podstatě řeší zásadní otázku: může moderní stát fungovat téměř jen na obnovitelných zdrojích, nebo Evropa stále potřebuje klasické elektrárny?

Německý deník WELT zveřejnil rozsáhlou analýzu o sporu kolem plánované německé energetické strategie. V centru debaty stojí otázka, zda lze budoucí výpadky větrné a solární energie řešit hlavně pomocí velkých bateriových úložišť, nebo zda bude Německo i nadále potřebovat rozsáhlou síť plynových elektráren.

Co je vlastně „Dunkelflaute“?

Pojem „Dunkelflaute“ v Německu označuje situaci, kdy:

• nefouká vítr,
• nesvítí slunce,
• a obnovitelné zdroje téměř nevyrábějí elektřinu.

Jde především o zimní období, kdy může několik dní po sobě panovat:

• bezvětří,
• zatažené počasí,
• krátké dny,
• a velmi nízká produkce elektřiny z větru i fotovoltaiky.

Právě tyto situace dnes podle německých expertů představují největší riziko celé energetické transformace.

Německo už vyrábí většinu elektřiny z obnovitelných zdrojů

Podle údajů uvedených ve článku pokrývaly obnovitelné zdroje v prvním čtvrtletí letošního roku už 53 procent německé spotřeby elektřiny.

To znamená, že:

• německá energetika je stále více závislá na počasí,
• roste význam větrných elektráren a fotovoltaiky,
• ale současně roste i riziko výpadků při nepříznivých meteorologických podmínkách.

Německá spolková vláda proto plánuje výstavbu nových plynových elektráren, které by fungovaly jako záloha pro období „Dunkelflaute“.

Spor uvnitř německé politiky

Ministryně hospodářství Katherina Reicheová (CDU) plánuje podpořit výstavbu přibližně 10 gigawattů nových plynových elektráren.

Jenže:

• němečtí Zelení,
• klimatické organizace,
• i část sociálních demokratů

tvrdí, že tolik plynových elektráren není potřeba.

Podle nich mohou velkou část problému vyřešit:

• bateriová úložiště,
• moderní akumulace,
• a lepší řízení energetické sítě.

Klimatičtí aktivisté tvrdí: „Dunkelflauty jsou vzácné“

Článek připomíná výroky známé ekonomky Claudie Kemfertové z Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW).

Ta například tvrdila, že:

• v roce 2024 byly pouze dvě výrazné „Dunkelflauty“,
• většina výpadků trvá jen několik hodin,
• a bateriová úložiště mohou velkou část problému vyřešit.

Podobně argumentují i některé ekologicky orientované think-tanky a energetické organizace.

Podle jedné citované studie:

• trvalo 82 až 87 procent všech problémových období méně než 10 hodin,
• a právě proto by moderní velké baterie mohly významně omezit potřebu plynových elektráren.

Uniper přišel s úplně jinými čísly

Zcela opačný pohled ale přináší německý energetický gigant Uniper.

Firma tvrdí, že mnoho studií používá zavádějící metodiku.

Podle Uniperu totiž některé analýzy považují „Dunkelflaute“ za ukončenou už ve chvíli, kdy:

• na krátkou dobu vysvitne slunce,
• nebo se na pár hodin zvýší vítr.

Jenže to podle firmy vůbec neznamená, že se energetický systém stabilizoval.

Šokující čísla: „Dunkelflaute“ každé tři dny

Uniper použil přísnější metodiku označovanou jako:
Mean-Below-Threshold (MBT).

Podle této definice nastává „Dunkelflaute“, pokud:

• výroba z větru a slunce klesne pod 10 procent instalovaného výkonu,
• a tento stav trvá minimálně 10 hodin v kuse.

Výsledky jsou podle článku alarmující:

• za posledních deset let zaznamenalo Německo 1435 „Dunkelflaute“ delších než 10 hodin,
• v průměru tedy dochází k „Dunkelflaute“ každé tři dny,
• průměrná délka činila 12,9 hodiny,
• v roce 2024 zaznamenal Uniper 160 těchto událostí,
• nejdelší trvala 127 hodin,
• a rekordní výpadek v roce 2023 trval dokonce 161 hodin — tedy téměř celý týden.

Baterie dnes tak dlouhé výpadky nezvládnou

Právě zde článek míří na hlavní problém současné energetické transformace.

Většina dnešních velkých bateriových systémů totiž vydrží dodávat energii:

• pouze 2 až 4 hodiny,
• nejmodernější systémy maximálně kolem 10 hodin.

Pokud ale výpadek větru a slunce trvá:

• dva dny,
• tři dny,
• nebo dokonce týden,

současné baterie podle expertů nestačí.

A právě proto německá vláda stále trvá na výstavbě plynových elektráren jako záložního zdroje.

Německo současně zavírá uhlí

Celý problém je ještě citlivější kvůli tomu, že Německo:

• už ukončilo provoz jaderných elektráren,
• a současně pokračuje v odstavování uhlí.

Podle zákonného harmonogramu mají být během příštích čtyř let odstaveny hnědouhelné elektrárny o výkonu 8,5 gigawattu.

To znamená, že:

• stabilních zdrojů elektřiny ubývá,
• zatímco závislost na počasí roste.

Co to může znamenat pro Česko?

Česká republika je silně propojena s německým energetickým trhem.

Pokud Německo:

• nebude mít dostatek stabilních zdrojů,
• bude během „Dunkelflaute“ dovážet elektřinu,
• nebo dojde k přetížení sítě,

může to znamenat:

• vyšší ceny elektřiny,
• větší tlak na české elektrárny,
• a větší nestabilitu středoevropské energetiky.

Současně se může zvyšovat tlak Bruselu na další investice do obnovitelných zdrojů i v zemích, které jsou vůči německému modelu skeptické.

Analýza komentářů pod článkem

Diskuze pod článkem byla mimořádně bouřlivá a ukázala silnou polarizaci německé společnosti.

Nejčastější názory čtenářů:

1. „Bez plynu to nepůjde“

Velká část čtenářů tvrdila, že:

• Německo udělalo chybu s odstavením jádra,
• obnovitelné zdroje nestačí,
• a plynové elektrárny budou ještě desítky let nutné.

2. Kritika Zelených

Mnoho komentářů velmi ostře útočilo na:

• Zelené,
• Habeckovu energetickou politiku,
• i „ideologickou energetickou transformaci“.

3. Podpora bateriových technologií

Menší část diskutujících naopak tvrdila, že:

• baterie se rychle vyvíjejí,
• technologie se zlepší,
• a odpor vůči obnovitelným zdrojům je zbytečně konzervativní.

4. Obavy o ceny elektřiny

Velmi často se objevoval strach z:

• rostoucích cen,
• ztráty konkurenceschopnosti,
• a odchodu průmyslu z Německa.

Procentuální podíl nejčastějších názorů

Nutnost plynových elektráren ………. 42 %

Kritika Zelených a Habecka ………… 28 %

Obavy o ceny a průmysl ……………. 18 %

Podpora baterií a obnovitelných zdrojů 12 %