Český přesah: Výsledky voleb v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku jsou zajímavé i pro českého čtenáře, protože ukazují, jak výrazně se německá společnost politicky rozvrstvuje podle věku, místa bydliště, náboženského zázemí i sociálního prostředí. Zvlášť výrazný je kontrast mezi Berlínem, kde zvítězila Levice, a severovýchodním Meklenburskem-Předním Pomořanskem, kde se nejsilnější stranou stala AfD. Německo je přitom největším obchodním partnerem České republiky, takže dlouhodobá proměna německé politické scény může postupně ovlivnit i evropskou politiku v oblasti migrace, energetiky, sociálního státu či hospodářství.

Německé zemské volby přinesly nejen překvapivé výsledky, ale také mimořádně zajímavý pohled na to, kdo vlastně jednotlivé strany volil. Analýza Forschungsgruppe Wahlen, na kterou upozornil deník WELT, ukazuje mimo jiné výrazné rozdíly podle náboženského vyznání, věku a pohlaví.

V Berlíně se jasným vítězem voleb stala strana Die Linke. Podle předběžného konečného výsledku získala 25,7 procenta hlasů, což je více než dvojnásobek jejího výsledku z roku 2023. CDU skončila druhá s 18,8 %, následovala AfD s 16,3 %, Zelení se 14,3 % a SPD s 12,1 %. (tagesschau.de)

Zcela mimořádný výsledek však Levice zaznamenala mezi muslimskými voliči.

Mezi muslimskými voliči získala Levice 51 procent

Podle analýzy Forschungsgruppe Wahlen dosáhla Die Linke mezi muslimskými voliči v Berlíně 51 procent hlasů. To je prakticky dvojnásobek jejího celkového berlínského výsledku. (DIE WELT)

Tak vysoká koncentrace podpory představuje jeden z nejvýraznějších rozdílů mezi jednotlivými skupinami voličů.

Také voliči bez náboženského vyznání podporovali Levici častěji než berlínský průměr – podle údajů zveřejněných WELT jí dalo hlas 28 procent z nich.

Mezi křesťanskými voliči však byla situace výrazně odlišná.

U katolíků získala Levice pouze 17 procent, mezi protestanty dokonce jen 16 procent.

Právě u křesťanských voličů naopak nadprůměrně bodovala CDU.

Mezi berlínskými katolíky získala 30 procent, mezi protestanty 27 procent, zatímco v celé metropoli dosáhla CDU pouze na 18,8 procenta.

Také SPD byla mezi křesťanskými voliči o něco úspěšnější než v celkovém výsledku. AfD a Zelení se podle analýzy pohybovali mezi křesťany přibližně kolem svého celkového berlínského výsledku.

Podpora Levice je mimořádně silná také mezi mladými

Náboženství však rozhodně není jedinou dělící linií.

Výrazně se liší také preference jednotlivých věkových skupin.

Podpora Levice je v Berlíně mimořádně silná především mezi mladými lidmi. Další analýza WELT uvádí, že mezi ženami mladšími 30 let měla strana podporu 54 procent, mezi muži stejného věku 40 procent. Také jiné povolební průzkumy potvrzují, že právě mladší voliči představovali jeden z hlavních zdrojů jejího úspěchu. (DIE WELT)

Výrazně jinak hlasovali starší voliči.

Mezi lidmi staršími 60 let se podpora tradičních stran, především CDU a SPD, zvyšovala.

Zajímavá je přitom kombinace věku a náboženství. Podle WELT volili starší křesťané nadprůměrně často právě CDU nebo sociální demokracii. Naproti tomu mladí křesťané byli podstatně otevřenější Levici.

V Berlíně ji volila přibližně třetina křesťanských voličů mladších 35 let.

To ukazuje, že samotné náboženské vyznání nestačí k vysvětlení volebního chování. Velmi výraznou roli hraje také generace.

Další vysvětlení: „luxusní přesvědčení“ části mladých akademiků?

Do debaty o politickém posunu mladších městských voličů vstupuje také další komentář deníku WELT, který pracuje s pojmem „luxusní přesvědčení“ (Luxury Beliefs) amerického psychologa Roba Hendersona. Tento pojem označuje názory a morální postoje, které mohou podle Hendersona fungovat jako určitý znak společenského statusu: jejich zastánci za ně sami často nenesou výrazné praktické náklady, zatímco důsledky případné realizace dopadají více na jiné skupiny obyvatel. Autorka komentáře Franziska Sittig tento koncept vztahuje především na část mladých akademiků z dobře zajištěného prostředí, kteří podle její interpretace velmi kriticky nahlížejí na kapitalismus, Spojené státy, Izrael nebo obecně západní politické uspořádání, aniž by byli osobně vystaveni nákladům politik, které podporují. Jde ovšem o názorovou interpretaci WELT, nikoli o sociologický popis celé mladé generace nebo všech voličů Levice.

Sittig zároveň upozorňuje na to, že právě dnešní studenti společenských a humanitních oborů budou v budoucnu působit jako novináři, úředníci, právníci, vědci nebo politici, takže hodnoty formované na univerzitách mohou postupně ovlivňovat širší veřejnou debatu. Podle jejího názoru vyrůstala velká část této generace v období relativního bezpečí a prosperity, což mohlo oslabit vědomí toho, jaké ekonomické, bezpečnostní a geopolitické podmínky tento způsob života umožnily. Tento pohled může částečně vysvětlovat, proč se v některých velkých městech a mezi mladšími vzdělanějšími voliči prosazují politicky výrazně levicovější postoje než mezi staršími nebo venkovskými voliči. Ani zde ale nelze z komentáře vyvozovat jednoduchou příčinnou souvislost s berlínským volebním výsledkem – ten ovlivňují také ceny bydlení, věk, sociální postavení, migrace a konkrétní místní témata.

Jiný obraz v Meklenbursku-Předním Pomořansku

Ještě zajímavější je srovnání Berlína s Meklenburskem-Předním Pomořanskem.

Tam se nejsilnější stranou stala AfD s 38,2 procenta hlasů, následovaná SPD premiérky Manuely Schwesigové s 35,5 procenta. CDU skončila pouze na 4,9 procenta a poprvé v poválečných dějinách Německa tak při zemských volbách nepřekročila pětiprocentní hranici. (tagesschau.de)

Ani zde však výsledky jednotlivých skupin přesně nekopírovaly celkové pořadí.

AfD měla mezi křesťanskými voliči 31 procent, tedy méně než svých celkových 38,2 procenta.

Naopak SPD získala mezi protestanty 40 procent a mezi katolíky 33 procent. CDU, přestože celkově získala pouze 4,9 procenta, dostala mezi katolíky 14 procent a mezi protestanty 10 procent.

Také zde se tedy ukazuje, že nábožensky vázaní voliči častěji podporovali tradiční strany.

Význam má také pohlaví

Analýza odhaluje i rozdíly mezi muži a ženami.

Křesťanské ženy podle WELT častěji podporovaly SPD nebo Levici, zatímco muži častěji dávali hlas AfD.

V Meklenbursku-Předním Pomořansku byl rozdíl mimořádně výrazný: 46 procent protestantských žen volilo SPD, zatímco podpora AfD mezi nimi byla podstatně nižší než její celkový výsledek.

Výzkumníci přitom pracovali s poměrně rozsáhlým vzorkem. Forschungsgruppe Wahlen podle WELT během obou volebních nedělí oslovila vždy přibližně 17 000 voličů bezprostředně po hlasování. Část dotazovaných odpovídala také na otázku týkající se náboženské příslušnosti.

Je proto důležité dodat, že nejde o oficiální výsledek podle náboženských skupin – volby samozřejmě taková data neevidují –, ale o povolební sociologický průzkum.

Dvě Německa? Městská Levice proti venkovské AfD

Komentátor deníku WELT Andreas Rosenfelder upozorňuje na nápadný kontrast: v Berlíně vyhrává Levice, zatímco v některých východoněmeckých zemích dosahuje mimořádně silných výsledků AfD.

Ve svém komentáři nazvaném „Houellebecqův scénář“ používá literární přirovnání k románu Michela Houellebecqa Podvolení. Je však třeba zdůraznit, že jde o politický komentář autora WELT, nikoli o neutrální popis volebních výsledků.

Rosenfelder tvrdí, že mezi AfD a Levicí existují zásadní ideologické rozdíly, ale jejich současné úspěchy mají podle něj společný prvek: velká část jejich odpůrců považuje možnost jejich vstupu do vlády za mimořádně problematickou.

Komentář pak formuluje otázku, proč se část politické soutěže přesouvá od tradičních stran právě k těmto dvěma pólům.

WELT: problém může být i v oslabení skutečné politické volby

Rosenfelder hledá část vysvětlení u stran politického středu.

Podle jeho názoru se CDU, SPD a Zelení v některých zásadních otázkách příliš přiblížili a voliči tak postupně získávají dojem, že střídání tradičních stran nevede k výraznější změně politiky.

To je autorova hodnotící interpretace, nikoli výsledek povolebního výzkumu.

Komentář tvrdí, že pokud voliči dlouhodobě nemají možnost vybírat mezi skutečně odlišnými politickými směry, mohou začít hledat alternativy na okrajích stranického systému.

Právě zde WELT spojuje berlínský úspěch Levice s vysokou podporou AfD v některých venkovských a východoněmeckých regionech.

Zatímco v části venkovského východního Německa dominují nacionalistické a protestní proudy, velká města s mladší a kulturně různorodější populací se mohou posouvat opačným směrem.

Berlín je toho nyní výrazným příkladem.

Berlín ale nelze redukovat jen na migraci nebo náboženství

Povolební data zároveň ukazují, že jednoduché vysvětlení typu „muslimové zvolili Levici“ by bylo zavádějící.

Levice výrazně uspěla také mezi mladými lidmi bez ohledu na jejich náboženství. Velkou roli hrálo téma bydlení, které bylo ústředním bodem kampaně kandidátky Elif Eralpové. Tagesschau připomíná, že strana více než zdvojnásobila svůj výsledek z roku 2023 a právě dostupnost bydlení byla jedním z hlavních témat její kampaně. (tagesschau.de)

Podpora Levice tedy souvisí nejen s demografií, ale také s cenami nájmů, generačními rozdíly a sociální situací velkého města.

Stejně tak nelze z výsledku AfD v Meklenbursku-Předním Pomořansku automaticky vyvozovat jednotný obraz všech východoněmeckých voličů.

Co výsledky znamenají pro Česko

Pro českého čtenáře je nejzajímavější postupná proměna německého stranického systému.

Německo bylo po desetiletí zemí, v níž dominovaly především CDU/CSU a SPD. Nyní ale v jednotlivých regionech dokážou vyhrávat strany mimo tento tradiční mocenský blok.

V Berlíně získala první místo Levice, v Meklenbursku-Předním Pomořansku AfD. CDU tam dokonce vypadla ze zemského parlamentu. (tagesschau.de)

Pro Českou republiku je podstatné, zda tento vývoj postupně ovlivní také spolkovou politiku.

Změny mohou mít dopad na německý přístup k migraci, energetické transformaci, evropským institucím, sociálnímu systému nebo vztahu k Rusku a Spojeným státům. Česko přitom není pouze sousedem Německa – německý trh je zásadní pro velkou část českého průmyslu.

Jednotlivé zemské volby ale nelze mechanicky přenášet na celou Spolkovou republiku. Berlín je specifická městská země, zatímco Meklenbursko-Přední Pomořansko má úplně jinou demografickou, hospodářskou a politickou strukturu.

Právě kontrast obou voleb je však možná nejzajímavější: Německo se politicky nerozděluje pouze na pravici a levici, ale stále výrazněji také podle regionů, generací, urbanizace a sociálního prostředí.

Původní zdroje:
WELT – Berliner Linke holt 51 Prozent unter muslimischen Wählern – SPD bei Christen in MV vorn
WELT – Linkspartei und AfD: Das Houellebecq-Szenario