
Německý tisk se dnes výrazně věnuje extrémním vedrům, suchu a historicky nízkým stavům vody, které už zasahují dopravu, zemědělství i energetiku. Komentátoři se přou hlavně o to, zda má Německo více investovat do adaptačních opatření, železnice a infrastruktury, nebo zda dál jen improvizuje pomocí kamionové dopravy. Druhým velkým tématem je politická situace v Sasku-Anhaltsku, kde se kvůli síle AfD otevírají dosud těžko představitelné varianty podpory CDU ze strany Levice. Zahraničněpolitickou část uzavírá kritika izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a jeho odmítavého postoje k americkému plánu pro Gazu.
Letošní léto přináší západní Evropě mimořádné teploty. Červen i červenec byly podle úvodního shrnutí nejteplejší od začátku měření a německé komentáře už nehovoří pouze o „nepříjemném počasí“, ale o souběhu problémů, které zasahují několik klíčových sektorů najednou.
FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG zdůrazňuje, že klimatická krize se dnes projevuje velmi konkrétně:
FAZ ale obrací část kritiky také proti klimatickému hnutí. Podle listu se příliš dlouho vedla debata o samotném „démonizování“ klimatické změny, zatímco praktická adaptační opatření zůstávala ve stínu.
Komentář argumentuje, že zemědělcům, dopravcům, spotřebitelům elektřiny, energetickým firmám, hasičům nebo lidem ohroženým vedrem příliš nepomůže, pokud by se Německo a Evropa staly klimaticky neutrálními ze dne na den. Pomůže jim však investice do technologií a infrastruktury, které dokážou bezprostřední následky klimatických změn zmírňovat už dnes.
RHEINISCHE POST volí mnohem naléhavější tón a svůj komentář shrnuje výzvou: „Probuďte se, klimatická změna je skutečná.“
Podle listu lidé v Německu a celé Evropě letos přímo zažívají projevy změny klimatu:
Deník kritizuje, že adaptační politika byla dlouhodobě zanedbávána nebo dokonce politicky brzděna.
BADISCHEN NEUESTEN NACHRICHTEN připomínají, že dopady klimatických změn na říční dopravu nejsou žádným překvapením.
Už dlouho je podle listu známo, že:
Přesto se potřebná opatření neustále odkládala.
Prohlubování plavebních cest se podle listu vleče roky. Zboží navíc nelze jednoduše přesunout na železnici, protože síť je ve špatném stavu.
Výsledkem je návrat ke kamionům.
Deník připomíná velmi názorné srovnání:
jednu nákladní loď může být potřeba nahradit přibližně 150 kamiony.
To znamená nejen větší provoz, ale také otázku, kde vůbec vzít dostatek vozidel a řidičů.
ND DER TAG kritizuje zejména skutečnost, že Německo chce při omezení říční dopravy ještě více využívat kamiony.
Silniční nákladní doprava je přitom jedním z důvodů, proč německý dopravní sektor dlouhodobě nedokáže plnit klimatické cíle.
Podle listu by logičtější odpovědí měla být železnice.
Komentář však upozorňuje na základní politický problém: dlouhodobé investice do udržitelné dopravy nepřinášejí okamžitý hospodářský efekt a vyžadují zásadnější změnu způsobu fungování ekonomiky.
Podobně kriticky situaci hodnotí TAZ.
Podle listu se při nízkých stavech vody znovu ukazuje, že krátkodobé ekonomické zájmy dostávají přednost před klimatickou politikou.
Místo masivního přesunu nákladů na železnici a dlouhodobého posilování železniční infrastruktury navrhuje nový ministr dopravy Steffen Bilger z CDU dočasně zrušit zákaz jízdy nákladních vozidel v neděli a o svátcích.
TAZ to považuje za důkaz chybějící dlouhodobé koncepce.
Také T-ONLINE kritizuje načasování opatření.
Podle komentáře by dočasné zrušení zákazu jízd kamionů možná mělo určitý smysl, kdyby s ním vláda přišla několik týdnů předem.
Logistické firmy by se pak mohly na situaci připravit.
Vyhlásit opatření až v okamžiku, kdy je krize v plném proudu a navíc během hlavní prázdninové sezony, však podle T-Online znovu ukazuje nedostatek strategického plánování.
Pro Česko je toto téma mimořádně důležité. Labe, železniční koridory i dálniční síť propojují českou ekonomiku přímo s Německem, takže jakékoli omezení německé lodní nebo železniční dopravy se může rychle promítnout do českého exportu a logistiky.
Německá debata je navíc velmi podobná českému problému: máme řešit sucho technickými zásahy do řek, masivně posilovat železnici, nebo se stále více spoléhat na kamiony? Německý vývoj ukazuje, že dlouhodobé zanedbávání infrastruktury může v době klimatických extrémů vést k situaci, kdy stát už nemá dobré řešení, pouze několik špatných variant.
Druhým velkým tématem je politická situace ve východním Německu.
Spolupředseda strany Die Linke Luigi Pantisano nevyloučil, že by jeho strana mohla po zemských volbách podpořit kandidáta CDU na funkci premiéra Sasko-Anhaltska.
Takový krok by ještě před několika lety působil téměř nepředstavitelně.
Důvodem je síla AfD.
BADISCHE ZEITUNG interpretuje Pantisanoho výrok jako důkaz toho, jak vážná situace ve spolkové zemi je.
Podle listu roste nervozita nejen u CDU, ale také u Levice.
Pro Die Linke může být podpora premiéra CDU pragmatickým krokem, pokud jedinou alternativou bude vznik vlády s AfD nebo politická paralýza.
Komentář upozorňuje, že po volbách bude důležité, co bude Levice za svou podporu požadovat a jaké politické kompromisy bude CDU ochotna přijmout.
DIE TAGESPOST upozorňuje, že CDU má jen málo dobrých strategických možností.
Situaci dále komplikuje předseda poslaneckého klubu CDU/CSU Thorsten Frei, který z Berlína velmi ostře odmítá jakoukoli možnost koalice CDU s AfD.
Podle listu by proto celostátní vedení CDU mělo už nyní připravovat a podporovat variantu menšinové vlády CDU v Sasku-Anhaltsku.
Taková vláda by pak hledala podporu pro jednotlivé zákony napříč parlamentem.
FRANKFURTER NEUE PRESSE přesouvá pozornost k širší politické situaci.
Podle listu je nyní paradoxně právě německá ekonomika tím, kdo nejhlasitěji varuje před dopady případného vítězství AfD.
Vládní strany však podle komentáře místo aktivní reakce taktizují.
V SPD roste strach o budoucnost strany a část členů dokonce požaduje nové vedení.
V CDU rovněž panuje silné vnitřní napětí a objevují se spekulace, že po volbách ve východním Německu může být znovu otevřena i otázka postavení kancléře Friedricha Merze.
Deník kritizuje, že strany zatím pouze čekají, plánují povolební personální změny a hledají budoucí viníky případného debaklu.
Německá situace má výraznou paralelu s českou politikou. Když jedna protestní nebo radikální strana dosáhne velmi vysoké podpory, tradiční strany mohou být donuceny uzavírat koalice, které by ještě před několika lety působily ideologicky téměř nemožně.
Případná podpora premiéra CDU ze strany Levice by byla v Německu podobně zásadním signálem jako prolomení „Brandmauer“ vůči AfD. Ukázala by, že německý stranický systém se kvůli síle AfD začíná strukturálně měnit a tradiční dělení na levici a pravici může být v některých zemích nahrazeno hlavním konfliktem mezi AfD a všemi ostatními.
Závěrečný komentář přináší FRANKFURTER RUNDSCHAU, která hodnotí odmítnutí amerického plánu pro Gazu izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
List tvrdí, že Izrael by měl ve vlastním zájmu zabránit tomu, aby extremistické skupiny mohly využívat utrpení palestinského obyvatelstva k získávání nových stoupenců.
Bez perspektivy podle komentáře roste riziko, že mladí lidé budou snadněji radikalizováni.
Frankfurter Rundschau ale svou kritiku směřuje přímo k Netanjahuovi.
Podle listu pokračuje v politice, která charakterizovala izraelský přístup k Gaze už před útokem Hamásu ze 7. října.
Deník ji označuje za politiku chronického odmítání palestinské sebeurčovací perspektivy.
Podle komentáře přispěla právě tato strategie k vytvoření podmínek, v nichž mohl Hamás svůj útok připravit.
Téměř tři roky po největším masakru izraelských civilistů podle deníku Netanjahu neprokazuje, že by změnil svůj přístup.
V Izraeli se mají na konci října konat volby a list očekává, že půjde také o referendum o Netanjahuově dosavadní politice.
Česká republika patří dlouhodobě mezi nejvýraznější evropské podporovatele Izraele, což činí německou debatu pro české publikum obzvlášť zajímavou.
Český pohled bývá často silně zaměřen na izraelské bezpečnostní potřeby a odpovědnost Hamásu za útok ze 7. října. Německá debata ale ukazuje, že i mezi tradičně proizraelskými politickými a mediálními kruhy roste otázka, zda dlouhodobá absence politické perspektivy pro Palestince sama nevytváří další bezpečnostní problémy.
Dnešní německý tisk spojuje dvě výrazné domácí krize: klimatické extrémy odhalují dlouhodobé zanedbávání infrastruktury a vzestup AfD zase mění dosavadní pravidla německé stranické politiky. V obou případech komentátoři kritizují stejný problém – politická reprezentace reaguje až ve chvíli, kdy se dlouho známé riziko promění v akutní krizi.
Pro Českou republiku jsou obě debaty vysoce relevantní. Česko čelí podobným problémům s dopravní infrastrukturou, suchem i fragmentací politické scény a německý vývoj může být důležitým varováním, kam mohou dlouhodobě odkládané problémy vést.