
Německý tisk se dnes soustředí především na čtyři velká témata. Největší prostor dostává další eskalace konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem, kde komentátoři zpochybňují dosavadní americkou strategii. Výraznou pozornost věnují také dramatické situaci německého automobilového průmyslu, především koncernům Volkswagen a Mercedes-Benz. Dalším velkým tématem je sabotáž železniční tratě mezi Düsseldorfem a Kolínem nad Rýnem, ke které se přihlásila radikální ekologická skupina. Závěr přehledu patří válce na Ukrajině a úvahám o tom, jak lze konflikt ukončit.
Handelsblatt: Trump Írán strategicky neposílil, ale naopak mu vytvořil novou výhodu
HANDELSBLATT konstatuje, že navzdory rozsáhlým leteckým útokům se íránský režim nezhroutil. Nepomohla ani likvidace části vojenského vedení, námořní blokáda Hormuzského průlivu ani další sankce.
Podle deníku dnes americký prezident Donald Trump již prakticky nehovoří o možnosti lidového povstání proti režimu, které dříve označoval za pravděpodobné.
Komentář upozorňuje, že američtí stratégové zřejmě podcenili možnost, že Írán využije právě Hormuzský průliv jako hlavní nástroj nátlaku. Výsledkem podle deníku je paradoxní situace – Spojené státy svými kroky poskytly Teheránu silnější vyjednávací pozici.
RHEIN-NECKAR-ZEITUNG: Další americká válka bez jasného výsledku
Rhein-Neckar-Zeitung připomíná dlouhou historii amerických vojenských intervencí.
Podle komentáře dnes Írán stojí silněji než před válkou. Režim nepadl, lidská práva přestala být součástí americké argumentace a představa osvobození íránské společnosti zcela zmizela.
Deník přirovnává současný konflikt k Vietnamu, Iráku, Afghánistánu nebo Libyi a tvrdí, že z podobných válek dlouhodobě profituje především zbrojní průmysl.
Südwest Presse: Čína by mohla převzít roli prostředníka
SÜDWEST PRESSE upozorňuje na nejistotu kolem nového nejvyššího duchovního vůdce Modžtaby Chameneího. Není jasné, zda je stále naživu, nebo se skrývá kvůli obavám z atentátu.
Deník soudí, že právě nyní by mohl do jednání vstoupit nový prostředník – například Čína. Současně však pochybuje, že by americká administrativa připustila, aby hlavní diplomatickou iniciativu převzal její geopolitický rival.
Český úhel pohledu
Další eskalace konfliktu v oblasti Perského zálivu představuje významné riziko také pro Českou republiku. Přestože Česko není přímo zapojeno, případné omezení dopravy přes Hormuzský průliv může znovu zvýšit ceny ropy, pohonných hmot i energií v celé Evropě. Český průmysl by tak mohl čelit dalšímu růstu výrobních nákladů.
Münchner Merkur: Volkswagen čekají bolestivé škrty
MÜNCHNER MERKUR konstatuje, že se Volkswagen bez zásadních škrtů již neobejde.
Podle deníku vyrábí Volkswagen nejdražší automobily ze všech velkých světových výrobců. Zatímco před pandemií prodával přibližně 12 milionů vozů ročně, nyní může dlouhodobě počítat pouze s přibližně 9 miliony.
Komentář za hlavní příčiny označuje:
Süddeutsche Zeitung: Zaměstnanci žijí v nejistotě
SÜDDEUTSCHE ZEITUNG kritizuje především komunikaci vedení Volkswagenu.
Podle deníku dnes desetitisíce zaměstnanců nevědí, zda budou mít za několik let práci. Samotné drobné úspory podle komentáře nestačí.
Volkswagen podle listu potřebuje zásadní proměnu svého obchodního modelu a vedení by mělo zaměstnancům otevřeně sdělit, jak si budoucnost společnosti představuje.
STRAUBINGER TAGBLATT: Mercedes řeší stejné problémy
Podobné potíže podle Straubinger Tagblatt řeší také Mercedes-Benz.
Deník připomíná návrh generálního ředitele Oly Källeniuse na návrat ke čtyřicetihodinovému pracovnímu týdnu bez navýšení mezd.
Současně upozorňuje, že přesun výroby do Maďarska, na Slovensko nebo do České republiky není náhodný. Hlavním důvodem jsou výrazně nižší mzdové náklady oproti Německu.
Český úhel pohledu
Vývoj německých automobilek má přímý dopad na českou ekonomiku. Česká republika patří mezi největší dodavatelské země pro Volkswagen, Mercedes i další německé výrobce. Omezení výroby nebo přesuny produkce mohou významně ovlivnit české dodavatelské firmy i zaměstnanost. Na druhou stranu může pokračující přesun výroby do střední Evropy přinést některé nové investice právě do České republiky.
Frankfurter Allgemeine Zeitung: Útoky poškozují samotnou ekologii
FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG označuje skupinu „Kommando Angry Birds“ za novou levicově extremistickou ekologickou organizaci.
Komentář upozorňuje na paradox celé akce: útočníci ničí právě železniční infrastrukturu, která představuje jednu z nejšetrnějších forem dopravy.
Deník navíc spekuluje o možných personálních vazbách na dřívější klimatické hnutí Poslední generace.
Märkische Oderzeitung: Šlo o hazard s lidskými životy
MÄRKISCHE ODERZEITUNG zdůrazňuje především bezpečnostní rozměr celé události.
Podle komentáře bylo pouze otázkou štěstí, že požár signalizační techniky nezpůsobil vážnou železniční nehodu.
Deník zároveň upozorňuje, že útok na železnici nijak nepomáhá ochraně klimatu. Naopak poškozuje dopravu, která představuje alternativu k automobilům.
Český úhel pohledu
Také v České republice se stále častěji diskutuje o hranicích občanských protestů. Německá debata ukazuje, že většina veřejnosti odmítá akce, které mohou ohrozit lidské životy nebo poškodit veřejnou infrastrukturu, i když jsou zdůvodňovány ochranou klimatu.
Mediengruppe Bayern: Ukrajinské útoky na ruské rafinerie fungují
Komentář MEDIENGRUPPE BAYERN upozorňuje, že ukrajinské útoky pomocí dronů na ruskou energetickou infrastrukturu přinášejí výsledky.
Rusko se však podle deníku mstí zesílenými útoky na civilní cíle, zejména v Kyjevě.
Deník zároveň připomíná, že Ukrajině docházejí rakety Patriot, což výrazně oslabuje její protivzdušnou obranu.
Současně varuje před příliš optimistickými odhady o blížícím se kolapsu Ruska. Vladimir Putin podle komentáře často nejedná racionálně.
LAUSITZER RUNDSCHAU: Samotné zbrojení nestačí
Lausitzer Rundschau zdůrazňuje, že Evropa musí kromě vojenské síly budovat také:
Současně připomíná, že po skončení války bude nutné obnovit evropskou bezpečnostní architekturu a vrátit se také k jednáním o odzbrojení.
Český úhel pohledu
Debata v Německu je velmi podobná diskusi v České republice. Vedle pokračující vojenské podpory Ukrajiny sílí úvahy o tom, jak bude vypadat poválečné uspořádání Evropy a jak obnovit dlouhodobou bezpečnostní stabilitu. Současně se stále více zdůrazňuje význam energetické nezávislosti na Rusku.
Německý tisk dnes spojuje čtyři hlavní témata: pochybnosti o americké strategii vůči Íránu, hlubokou krizi německého automobilového průmyslu, ostrou kritiku ekologického extremismu po sabotáži železnice a úvahy o dalším vývoji války na Ukrajině. Ve všech komentářích se opakuje společný motiv – Evropa se musí připravit na období větší nejistoty, vyšší vlastní odpovědnosti a zásadních ekonomických i bezpečnostních změn.
(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)