
Německé deníky dnes dominují tři témata. Největší pozornost věnují historické zakázce na výrobu dvanácti ponorek pro Kanadu, kterou získala německá společnost TKMS společně s Norskem. Dalším velkým tématem je plánovaná reforma rodičovského příspěvku (Elterngeld), která vyvolává ostré spory mezi zastánci úspor a obhájci rodinné politiky. V závěru komentátoři hodnotí rozhodnutí francouzského odvolacího soudu ve věci Marine Le Penové a jeho možné dopady na prezidentské volby ve Francii.
Deník Süddeutsche Zeitung označuje kontrakt mezi Kanadou, Německem a Norskem za mnohem víc než pouhou obchodní zakázku.
Podle komentáře jde o vznik nové aliance středně velkých demokratických států, které chtějí v době rostoucí geopolitické nejistoty více spolupracovat i v oblasti obranného průmyslu. Společný vývoj ponorek podle listu propojí Kanadu, Německo a Norsko vojensky i průmyslově na desítky let.
Komentátor připomíná slova kanadského premiéra Marka Carneyho z počátku roku 2026, podle něhož „středně velké mocnosti nejsou bezmocné“. Zakázka podle deníku představuje konkrétní naplnění této nové strategie založené na spolupráci demokratických partnerů.
Český úhel pohledu
Pro Českou republiku je tato zpráva důležitá především z hlediska budoucího vývoje evropského obranného průmyslu. České firmy jsou součástí dodavatelských řetězců německých zbrojních podniků a rostoucí investice do obrany mohou přinést nové zakázky také českému průmyslu. Zároveň je patrné, že Evropa se stále více snaží budovat vlastní obranné kapacity nezávislé na Spojených státech.
Podle Rheinische Post jde o mimořádný úspěch německého průmyslu.
Deník zdůrazňuje, že zakázka pomůže Evropě částečně překonat její dosavadní závislost na amerických zbrojních technologiích. Přichází navíc v době, kdy společný německo-francouzský projekt stíhačky FCAS narazil na vážné problémy.
Komentář upozorňuje také na ekonomický rozměr celé zakázky. Zatímco automobilový a chemický průmysl v Německu propouštějí tisíce zaměstnanců, společnosti TKMS a Rheinmetall naopak vytvářejí nová pracovní místa.
Deník upozorňuje na možnou reakci Spojených států.
Podle komentáře si prezident Donald Trump představoval, že vyšší výdaje členských států NATO na obranu budou znamenat především větší zakázky pro americký obranný průmysl.
Skutečnost, že Kanada objednala ponorky v Evropě, může podle listu vyvolat ve Washingtonu nelibost. Evropské státy proto budou muset případné napětí řešit velmi opatrně, aniž by narušily samotnou alianci NATO.
Levicově orientovaná Tageszeitung (TAZ) považuje dohodu za významný politický signál.
Kanada podle komentáře dává jasně najevo, že chce své bezpečnostní vazby více rozšířit směrem k evropským partnerům a nespoléhat výhradně na Spojené státy.
Deník zároveň upozorňuje, že vláda kancléře Friedricha Merze bude doma prezentovat miliardové obranné investice především jako prostředek k ochraně pracovních míst v německých loděnicích.
Český úhel pohledu
Vývoj ukazuje, že evropské státy stále častěji propojují obrannou politiku s průmyslovou strategií. Podobný trend lze pozorovat i v České republice, kde se při armádních zakázkách stále více diskutuje o zapojení domácích podniků a technologickém transferu.
Deník ostře kritizuje plán vlády zkrátit dobu pobírání rodičovského příspěvku z dosavadních 14 na 12 měsíců.
Současně má nově platit, že druhý rodič – ve většině případů otec – bude muset čerpat minimálně tři měsíce rodičovské dovolené.
Podle komentáře jde o úspory na nesprávném místě. Děti nejsou pouze soukromou záležitostí rodičů, ale představují základ budoucího fungování celé společnosti. V době rostoucích životních nákladů si podle listu mnoho rodin delší výpadek příjmů jednoduše nemůže dovolit.
Český úhel pohledu
Také v České republice probíhá debata o tom, jak nastavit podporu rodin tak, aby motivovala k rodičovství a zároveň nezatěžovala státní rozpočet. Český systém rodičovského příspěvku je však výrazně odlišný od německého a umožňuje delší dobu čerpání podle individuální volby rodičů.
FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG
FAZ označuje škrty právě u rodičovského příspěvku za velmi citlivé.
Deník připomíná, že porodnost v Německu dosáhla nejnižší úrovně od druhé světové války. O to problematičtější je podle autora omezovat jednu z nejoblíbenějších prorodinných podpor.
Komentátor zároveň nechápe, proč ministryně odmítla snížit horní příjmovou hranici 175 000 eur ročně (přibližně 4,38 milionu Kč). Mírné omezení podpory u nejvyšších příjmů by podle něj umožnilo zachovat delší rodičovskou dovolenou pro střední třídu.
List naopak reformu hájí.
Připomíná, že rodičovský příspěvek byl původně zaveden s cílem zvýšit porodnost mezi ženami s vyššími příjmy. Později se jeho cíle rozšířily na podporu slaďování práce a rodiny i větší rovnost mezi muži a ženami.
Přesto porodnost dál klesá. Podle deníku proto vyvstává otázka, zda systém, který stojí stát přibližně 7 miliard eur ročně (asi 175 miliard Kč), skutečně plní svůj účel.
Rheinpfalz upozorňuje na možný negativní dopad nové úpravy na ženy.
Pokud budou oba rodiče čerpat rodičovskou dovolenou současně, může podpora skončit již po devíti měsících života dítěte, zatímco místo ve školce bývá běžně dostupné až od jednoho roku věku.
Deník dává za příklad Španělsko, kde oba rodiče dostávají nepřenositelných 16 týdnů rodičovské dovolené. Díky tomu se podle komentáře podařilo zvýšit zapojení otců téměř na sto procent.
Český úhel pohledu
Česká republika se dlouhodobě potýká s podobným problémem dostupnosti předškolní péče. Diskuse v Německu proto může být inspirací i pro české politiky, zejména pokud jde o větší zapojení otců do péče o děti a lepší sladění rodinného a pracovního života.
Deník Tagesspiegel označuje rozhodnutí odvolacího soudu za mimořádně promyšlené.
Soud podle něj jednoznačně potvrdil vinu Marine Le Penové za systematické zneužívání veřejných prostředků, zároveň jí však ponechal právní možnost kandidovat na prezidentku.
Pokud by chtěla kandidovat, musela by podle rozsudku vést kampaň s elektronickým monitorovacím náramkem.
Komentátor zdůrazňuje, že soud tím nepřenesl odpovědnost na justici, ale přímo na samotnou političku. Ta se nyní musí rozhodnout, zda do voleb vstoupí jako pravomocně odsouzená osoba.
Český úhel pohledu
Rozhodnutí francouzského soudu bude sledováno napříč Evropou. Výsledek prezidentských voleb ve Francii může výrazně ovlivnit budoucí směřování Evropské unie, obranné politiky i vztahů s Ukrajinou. Pro Českou republiku, která je silně navázána na evropskou spolupráci, půjde o mimořádně důležitý politický moment.
Deník upozorňuje, že z pohledu voleb nemusí být rozhodující, zda bude kandidovat Marine Le Penová, nebo předseda Národního sdružení Jordan Bardella.
Oba podle průzkumů výrazně vedou před ostatními kandidáty.
Komentář proto vyzývá liberální a levicové síly ve Francii, aby co nejrychleji našly společného kandidáta. Jinak podle autora čeká Francii v příštím roce mimořádně tvrdá zkouška její demokracie.
Český úhel pohledu
Vývoj ve Francii bude mít dopad na celou Evropskou unii. Pokud by se Národní sdružení dostalo k moci, mohlo by dojít ke změnám v evropské migrační politice, obranné spolupráci i vztazích s Bruselem. Česká diplomacie proto bude francouzské prezidentské volby sledovat velmi pozorně.
Německý tisk dnes vidí historický význam v obří zakázce na ponorky pro Kanadu, která podle komentátorů posiluje evropskou obrannou spolupráci a částečně snižuje závislost na Spojených státech. Současně se vede ostrá debata o reformě rodičovského příspěvku, která rozděluje německou společnost. Pozornost poutá také Francie, kde rozhodnutí soudu vůči Marine Le Penové může výrazně ovlivnit prezidentské volby v roce 2027.