Německo se ptá: souvisí současná vlna veder skutečně přímo se změnou klimatu?

Český přesah:
Také Česká republika zažívá v posledních dnech mimořádně vysoké teploty. Český hydrometeorologický ústav vydává výstrahy před tropickými vedry, zdravotníci upozorňují na zvýšené riziko zejména pro seniory a chronicky nemocné a stále častěji se diskutuje o tom, jakou roli při podobných extrémech hraje klimatická změna. Německý vědecký komentátor Axel Bojanowski se však snaží upozornit na důležitý rozdíl mezi samotnou příčinou konkrétní vlny veder a dlouhodobým oteplováním klimatu. Podle něj se v médiích tyto dva pojmy často zaměňují, což vede k nepřesným nebo zavádějícím interpretacím.

Současná vlna veder v Německu přináší na některých místech rekordní teploty a představuje zvýšené zdravotní riziko především pro starší lidi a osoby s chronickými nemocemi. Již desítky let klimatologové upozorňují, že globální oteplování povede k častějším a intenzivnějším epizodám extrémních teplot. Přesto podle vědeckého komentátora deníku WELT Axela Bojanowského řada mediálních interpretací současné situace není zcela přesná.

Autor upozorňuje, že samotnou příčinou současných veder není klimatická změna, ale konkrétní meteorologická situace nad Evropou.

Za současná vedra může především tzv. omega situace

Podle Bojanowského vznikla současná vlna veder v důsledku rozsáhlé oblasti vysokého tlaku vzduchu nad západní a střední Evropou. Meteorologové tento typ cirkulace označují jako omega blok, protože rozložení tlakových útvarů připomíná řecké písmeno Ω.

V oblasti vysokého tlaku vzduch klesá směrem k zemskému povrchu, při tom se dále ohřívá a současně brání tvorbě oblačnosti. Z jihu Evropy navíc proudí již velmi teplý vzduch, který se nad pevninou ještě více zahřívá. Stabilní tlaková výše zároveň blokuje běžné západní proudění, takže horké počasí přetrvává několik dní.

Podle autora právě tato meteorologická situace představuje hlavní příčinu současných rekordních teplot.

Znamená to tedy, že klimatická změna s vedry nesouvisí?

Nikoli.

Bojanowski zdůrazňuje, že klimatická změna podle vědeckých poznatků zvyšuje průměrnou teplotu atmosféry. To znamená, že když nastane stejná meteorologická situace jako před několika desetiletími, budou dnes dosažené teploty zpravidla vyšší.

Rozdíl podle něj spočívá v tom, že:

• samotnou vlnu veder vytváří konkrétní počasí,
• klimatická změna zvyšuje její výslednou intenzitu.

Autor proto považuje za nepřesné tvrzení, že „klimatická změna způsobila tuto vlnu veder“. Přesnější formulace podle něj zní:

Stejná meteorologická situace by nastala i bez současného oteplování planety, pouze by dosahovala nižších teplot.

Jsou podobné tlakové situace opravdu výjimečné?

Komentář upozorňuje také na často používané tvrzení, že současná povětrnostní situace je mimořádná.

Podle analýz projektu ClimaMeter se podobné synoptické situace v minulosti objevovaly opakovaně. Nejde tedy o zcela nový meteorologický jev.

Nové je podle autora především to, že vzduchové hmoty, které dnes nad Evropu přicházejí, jsou kvůli dlouhodobému oteplování teplejší než dříve.

O kolik je dnes vlastně tepleji?

V médiích se často objevuje informace, že se západní Evropa od předindustriální doby oteplila přibližně o 2,5 °C.

Bojanowski ale upozorňuje na důležitý detail.

Analýzy ClimaMeter, které byly v posledních dnech často citovány, podle něj nesrovnávají dnešní počasí s 19. stoletím, ale s obdobnými meteorologickými situacemi ve druhé polovině 20. století.

Výsledkem je zjištění, že při stejném typu cirkulace bývají dnes teploty přibližně o 2 až 4 °C vyšší, než byly při obdobných situacích před několika desetiletími.

Posiluje klimatická změna samotnou omega situaci?

Podle autora nikoliv.

Některé mediální formulace podle něj vytvářejí dojem, že globální oteplování zesiluje právě vznik blokující tlakové výše.

Ve skutečnosti podle Bojanowského klimatická změna zvyšuje především základní teplotu atmosféry. Samotný mechanismus vzniku omega situace však existoval dávno před současným oteplováním a může vznikat i v chladnějším klimatu.

Jak velkou roli hraje náhoda počasí?

Komentátor připomíná, že každou konkrétní vlnu veder ovlivňuje především přirozená proměnlivost počasí.

Lidské emise skleníkových plynů představují podle současných klimatických poznatků jeden z faktorů, který výsledné teploty zvyšuje, ale samotný konkrétní průběh počasí určuje především atmosférická cirkulace.

Klimatologové proto při svých analýzách nejprve zjišťují, jak výrazná byla odchylka od běžných hodnot, a teprve následně odhadují, jak velkou část této odchylky lze připsat dlouhodobému oteplování.

Jsou oběti veder automaticky oběťmi klimatické změny?

Autor se věnuje i často citovaným statistikám o úmrtích během vln veder.

Připomíná, že většina lidí neumírá přímo na úpal nebo přehřátí organismu. Nejčastěji jde o osoby s již existujícím srdečně-cévním nebo respiračním onemocněním, u nichž vysoké teploty zdravotní stav zhorší.

Proto lze počet obětí určovat pouze statisticky – porovnáním celkové úmrtnosti během vln veder s běžnými obdobími.

Bojanowski zároveň zdůrazňuje, že vyšší teploty skutečně zvyšují zdravotní riziko. Celkový počet obětí však závisí i na celé řadě dalších faktorů:

• věkové struktuře obyvatel,
• kvalitě zdravotní péče,
• dostupnosti klimatizace,
• systému včasného varování,
• připravenosti zdravotnické infrastruktury,
• schopnosti společnosti přizpůsobit se extrémním teplotám.

IPCC: Adaptace výrazně snižuje úmrtnost

Autor připomíná také závěry Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC).

Podle něj se ve většině vyspělých zemí podařilo díky lepší zdravotní péči, rozšíření klimatizace a změnám chování obyvatel dlouhodobě snižovat úmrtnost způsobenou vedry.

To znamená, že i když klimatická změna zvyšuje pravděpodobnost extrémních teplot, schopnost společnosti se přizpůsobit může jejich zdravotní dopady výrazně zmírnit.

Shrnutí

Komentář Axela Bojanowského nerozporuje existenci klimatické změny ani její vliv na rostoucí teploty. Upozorňuje však na rozdíl mezi dlouhodobým oteplováním klimatu a konkrétní meteorologickou situací, která současnou vlnu veder způsobila. Podle autora je přesnější říkat, že klimatická změna zvýšila intenzitu současných veder, nikoliv že je sama vytvořila.