Patřili byste jako Češi mezi nejlépe placené Němce? Nová data ukazují, kdo se opravdu řadí mezi nejbohatších 10 procent zaměstnanců

5.8. 2026011x

Český pohled:
Otázka, kdo je „bohatý“, se řeší nejen v Německu, ale stále častěji i v Česku. Zatímco veřejnost často posuzuje bohatství podle majetku, luxusních aut nebo nemovitostí, němečtí ekonomové upozorňují, že při srovnávání zaměstnanců je nejpřesnějším ukazatelem hrubá mzda. Nová statistika německého statistického úřadu Destatis ukazuje, jaké měsíční příjmy stačí k tomu, aby se člověk zařadil mezi nejlépe vydělávající zaměstnance. Pro české čtenáře je zajímavé především srovnání – hranice příjmů, které jsou v Německu považovány za nadprůměrné nebo dokonce „bohaté“, jsou ve srovnání s Českou republikou výrazně vyšší. Současně však Německo čelí i vyšším životním nákladům, vyšším daním a odvodům.

Kolik skutečně vydělávají Němci?

O penězích se v Německu stále příliš nemluví. Podle průzkumu společnosti YouGov se až 30 procent Němců tématu výše platu zcela vyhýbá. Pravidelně o zvýšení mzdy navíc vyjednává méně než dvě třetiny zaměstnanců.

Mnoho lidí proto vůbec netuší, kde se svým příjmem skutečně stojí.

Určitou odpověď nyní přinášejí nová data německého statistického úřadu Destatis, která analyzovala příjmy zaměstnanců za rok 2025.

Průměr není nejlepší ukazatel

Podle statistik činil medián hrubého ročního příjmu zaměstnanců pracujících na plný úvazek:

54 066 eur ročně
(1 351 650 Kč ročně)

To odpovídá přibližně:

4 506 eur měsíčně
(112 650 Kč hrubého měsíčně)

Ekonomové ale upozorňují, že důležitější než klasický průměr je právě medián.

To znamená, že:

polovina zaměstnanců vydělává více,
polovina méně.

Na rozdíl od běžného průměru totiž medián nezkreslují mimořádně vysoké platy několika nejbohatších manažerů nebo podnikatelů.

Nová data ukazují rozložení příjmů

Nové statistiky, které Destatis poskytl deníku WELT, umožňují mnohem přesněji určit, do které příjmové skupiny zaměstnanec patří.

Ukazuje se například, že:

kolem mediánu jsou rozdíly mezi jednotlivými platy poměrně malé,
již malé zvýšení mzdy může člověka posunout o několik příjmových skupin výše,
naopak u velmi vysokých příjmů jsou rozdíly mezi jednotlivými zaměstnanci mnohem větší.

Jinými slovy: čím vyšší plat, tím větší rozestupy mezi jednotlivými skupinami.

Kdo patří mezi skutečně bohaté?

Na otázku, od jakého příjmu je člověk skutečně bohatý, neexistuje jednoduchá odpověď.

Ekonomové obvykle kromě mzdy započítávají také:

příjmy z pronájmu,
dividendy,
výnosy z investic,
kapitálové zisky,
majetek,
daně.

Samotná hrubá mzda proto představuje pouze orientační ukazatel.

Hranice skutečného příjmového bohatství

Institut německé ekonomiky (Institut der deutschen Wirtschaft – IW) používá poměrně přísné kritérium.

Za příjmově bohatého považuje člověka, který vydělává více než 96 procent ostatních obyvatel.

To u zaměstnance pracujícího na plný úvazek znamená měsíční hrubý příjem alespoň:

9 720 eur měsíčně
(243 000 Kč hrubého měsíčně)

Teprve od této hranice podle ekonomů začíná skutečný příjmový luxus.

Jinými slovy – mezi nejbohatší čtyři procenta zaměstnanců se dostane jen relativně malá část populace.

A co zaměstnanci na částečný úvazek?

Institut IW zveřejnil také orientační hranici pro zaměstnance pracující přibližně 20 hodin týdně.

Ti by se mezi příjmově nejbohatší dostali při hrubém měsíčním příjmu nejméně:

5 348 eur
(133 700 Kč hrubého měsíčně)

Výpočet vychází z dvanácti měsíčních mezd během roku.

Většina Němců své postavení podceňuje

Zajímavým zjištěním je rozdíl mezi statistikami a subjektivním pocitem lidí.

Podle ekonomů Institutu německé ekonomiky se většina Němců domnívá, že bohatých je v zemi mnohem více, než ukazují skutečná data.

Respondenti průzkumu odhadovali, že mezi příjmově bohaté patří přibližně:

25 procent obyvatel.

Ve skutečnosti je to podle metodiky IW pouze:

4 procenta populace.

Ekonomové to vysvětlují poměrně jednoduše.

Veřejnost má tendenci považovat za bohaté především ostatní. Jakmile člověk začne vydělávat více, své okolí i vlastní životní úroveň postupně přizpůsobuje vyšším příjmům, a svůj finanční status proto často nevnímá jako výjimečný.

Co z toho plyne?

Nová německá data ukazují, že skutečně vysoké příjmy pobírá jen malá část zaměstnanců. Přesto mnoho lidí své postavení podceňuje a domnívá se, že mezi bohaté patří mnohem větší část společnosti. Statistika zároveň potvrzuje, že i relativně malé zvýšení mzdy může zaměstnance posunout výrazně výše v příjmovém žebříčku.

Pro české čtenáře je zajímavé sledovat, jak vysoké jsou německé hrubé mzdy ve srovnání s Českem. Je však třeba mít na paměti, že s vyššími příjmy jdou ruku v ruce také vyšší životní náklady, daně i odvody, takže samotná výše hrubého platu nevypovídá o skutečné životní úrovni.

(další naše články k problematice platů a mezd najdete ZDE)

📰 Zaujalo nás na českých webech

🟥 Novinky.cz: Nákladní letadlo se u Lipska střetlo s neznámým objektem. Na letišti našli dron s roznětkou

Novinky.cz informují o mimořádném bezpečnostním incidentu na letišti Lipsko/Halle. Po objevení dronu s připevněnou roznětkou v blízkosti ukrajinského nákladního letounu byl vyhlášen bezpečnostní poplach a letecký provoz byl dočasně zastaven. Krátce poté se jiný nákladní letoun při přiblížení k letišti ve vzduchu střetl s dosud neznámým objektem a musel nouzově přistát v Hannoveru. Německá policie případ vyšetřuje jako záležitost státní bezpečnosti a pátrá po provozovateli dronu.

Proč článek doporučujeme: Incident ukazuje, jak vážnou bezpečnostní hrozbou se stávají bezpilotní letouny v okolí evropských letišť. Zároveň připomíná rostoucí význam ochrany kritické infrastruktury v Německu, zejména v době zvýšeného bezpečnostního napětí.

Přečíst celý článek na Novinky.cz.

🟥 Novinky.cz: Lidl a Kaufland v Německu dočasně přestaly pořizovat elektromobily pro své firemní flotily

Novinky.cz informují, že německá skupina Schwarz, která vlastní obchodní řetězce Lidl a Kaufland, pozastavila v Německu nové objednávky plně elektrických služebních vozů. Firma krok vysvětluje nejistotou na automobilovém trhu a změnami v regulaci. Podle oslovených odborníků hraje významnou roli také rychlý pokles hodnoty ojetých elektromobilů, dražší opravy a obtížnější odhad jejich budoucí zůstatkové ceny. Opatření se zatím týká pouze Německa – v ostatních zemích, včetně České republiky, chce skupina v elektrifikaci vozového parku pokračovat.

Proč článek doporučujeme: Rozhodnutí jednoho z největších evropských maloobchodních koncernů ukazuje, že přechod na elektromobilitu naráží vedle ekologických cílů také na ekonomickou realitu. Článek nabízí zajímavý pohled na problémy, které dnes řeší velké firmy při obnově svých vozových parků.

Přečíst celý článek na Novinky.cz.

🔵 Rheinmetall staví v Bavorsku obří továrnu na střelný prach. Česko mezitím řeší budoucnost Explosie

Článek popisuje rozsáhlou investici německého koncernu Rheinmetall do závodu v bavorském Aschau am Inn, který má výrazně zvýšit evropskou výrobu střelného prachu a modulárních náplní. Nová kapacita má posílit zásobování Bundeswehru, NATO i Evropské unie. Text současně srovnává německý přístup s debatou v Česku o možném prodeji strategické státní společnosti Explosia.

Proč článek doporučujeme: Text ukazuje, jak rychle Německo posiluje vlastní obranný průmysl, zatímco Česká republika teprve rozhoduje o budoucnosti jednoho ze svých klíčových výrobců výbušnin a střelivin.

Přečíst celý článek na webu SecurityMagazin.cz.