Rakouští šéfové si opět polepšili. Nejlépe placení manažeři berou přes 11 milionů korun ročně, bonusy ale mizí

Český přesah:
Debata o odměňování vrcholových manažerů je aktuální i v České republice. Zatímco v Česku se pravidelně diskutuje o platech politiků, státních úředníků nebo zaměstnanců veřejného sektoru, výše příjmů nejvyšších manažerů soukromých firem zůstává často mimo pozornost veřejnosti. Rakouská studie ukazuje, že odměny vedení firem nadále rostou, zároveň ale potvrzuje nový trend: firmy jsou při vyplácení bonusů opatrnější a více je vážou na skutečné hospodářské výsledky. Pro české manažery i zaměstnavatele může být zajímavé sledovat nejen samotnou výši mezd, ale také faktory, které je ovlivňují – velikost firmy, obrat, obor podnikání nebo rozsah služebních cest.

Rakouští vrcholoví manažeři si i přes ekonomickou nejistotu polepšili

Přestože rakouská ekonomika čelí složitému období, nejvyšší manažeři velkých společností si finančně opět polepšili. Vyplývá to z již 45. platové studie organizace Wirtschaftsforum der Führungskräfte (WdF), která dlouhodobě sleduje odměňování nejvyššího managementu v Rakousku.

Do letošního průzkumu bylo zahrnuto více než 600 manažerů první a druhé úrovně řízení. Data zpracoval institut pro výzkum trhu Triconsult.

Studie podle deníku DER STANDARD ukazuje, že základní platy dále rostou, zatímco výkonnostní bonusy jsou stále častěji vypláceny pouze při skutečně dobrých výsledcích firem.

Průměrný generální ředitel vydělá téměř 6,85 milionu korun čistého ročně

Manažeři na nejvyšší úrovni řízení (CEO, CFO, CTO a další členové vrcholového vedení) dosahují podle studie průměrného ročního příjmu:

• 273 900 eur hrubého (přibližně 6 847 500 Kč)
• 144 300 eur čistého (přibližně 3 607 500 Kč)

Vedoucí pracovníci na druhé úrovni managementu pobírají v průměru:

• 171 300 eur hrubého (přibližně 4 282 500 Kč)
• 94 000 eur čistého (přibližně 2 350 000 Kč)

Rozdíl mezi oběma manažerskými úrovněmi tak činí více než 2,5 milionu korun ročně v hrubém.

Velikost firmy rozhoduje. Rozdíl činí téměř 7,5 milionu korun

Výše manažerských platů velmi úzce souvisí s velikostí společnosti.

Ve firmách s více než 1 000 zaměstnanci dosahuje celkový roční příjem nejvyššího managementu v průměru:

• 442 000 eur (přibližně 11 050 000 Kč)

Naopak ve společnostech s maximálně 19 zaměstnanci činí:

• 144 600 eur (přibližně 3 615 000 Kč)

Rozdíl mezi vedením velké a malé firmy tak přesahuje 7,4 milionu korun ročně.

Ještě důležitější je obrat společnosti

Neméně významným faktorem je hospodářská síla podniku.

Manažeři firem s ročním obratem vyšším než:

• 500 milionů eur (přibližně 12,5 miliardy Kč)

si v průměru vydělají:

• 469 700 eur ročně (přibližně 11 742 500 Kč)

Naopak společnosti s obratem pod:

• 5 milionů eur (přibližně 125 milionů Kč)

vyplácejí nejvyšším manažerům průměrně:

• 147 900 eur (přibližně 3 697 500 Kč)

Časté služební cesty výrazně zvyšují příjem

Studie ukazuje i další zajímavou souvislost.

Manažeři, kteří stráví na služebních cestách více než 80 dní ročně, vydělávají více než dvojnásobek oproti kolegům, kteří cestují méně než deset dní za rok.

Vyšší mobilita je tedy nadále spojena s výrazně vyšším finančním ohodnocením.

Nejlépe platí farmaceutické firmy, IT, banky i energetika

Výše příjmů závisí také na odvětví.

Podle odborníka na odměňování Conrada Pramböcka patří mezi nejlépe placené obory:

• farmaceutický průmysl,
• velké IT společnosti,
• bankovní sektor,
• energetické společnosti,
• ropný průmysl.

Právě zde dosahují vrcholoví manažeři nejvyšších příjmů.

Platy rostou, bonusy však firmy vyplácejí mnohem opatrněji

Předseda WdF Roman Teichert upozorňuje, že ekonomická situace mění strukturu odměňování.

Průměrný roční příjem nejvyššího managementu sice oproti roku 2024 vzrostl o 4,3 %, což po započtení inflace představuje reálný růst přibližně 0,8 %. Manažeři se tak podle studie poprvé po čtyřech letech dostali zpět na kupní sílu odpovídající roku 2016.

Na druhé úrovni řízení je však situace horší.

Po započtení inflace zde příjmy meziročně klesly o 2,7 %.

Zástupci WdF zároveň upozorňují, že rakouští manažeři dnes zaostávají za kolegy v řadě jiných evropských zemí.

Bonus už není samozřejmost

Významnou část příjmů vrcholového managementu tvoří výkonnostní odměny.

Průměrný bonus činí:

• 92 600 eur (přibližně 2 315 000 Kč)

O rok dříve to bylo:

• 98 900 eur (přibližně 2 472 500 Kč)

Bonusy tak meziročně citelně poklesly.

Podle vedení WdF už neexistuje žádný automatický nárok na jejich vyplacení. Firmy je stále častěji podmiňují splněním stanovených cílů a dosaženým ziskem.

Manažeři běžně odpracují 17 hodin přesčas týdně

S vysokými platy jde ruku v ruce i vysoké pracovní zatížení.

Vrcholoví manažeři odpracují v průměru:

• 17,5 hodiny přesčas týdně

Manažeři druhé úrovně pak:

• 12 hodin přesčas týdně

Služební auto stále patří ke standardu

Studie se věnovala také zaměstnaneckým benefitům.

Mezi vrcholovými manažery:

• 84 % využívá služební automobil,
• 33 % těchto vozů je čistě elektrických,
• 20 % tvoří hybridní automobily.

Zajímavostí je, že téměř 23 % nejvyšších manažerů dostává od zaměstnavatele také rakouskou celostátní jízdenku Klimaticket, která umožňuje neomezené cestování veřejnou dopravou.

Ve vedení firem stále převažují muži

Studie potvrzuje, že nejvyšší vedení rakouských firem zůstává převážně mužskou záležitostí.

Podle předsedkyně organizace Women Leadership Alliance Wajden Byloff se situace ve druhé manažerské úrovni postupně zlepšuje, mladší generace žen se do vedení dostává častěji.

Přesto však ženy jen obtížně postupují až na samotný vrchol.

Hlavní příčinou jsou podle ní stále především přerušení kariéry kvůli péči o děti.

Nejde podle ní o individuální problém jednotlivých žen, ale o systémové nastavení pracovního trhu. Změny proto musí přijít nejen ze strany zaměstnavatelů, ale i politiků.

Rakouské firmy mění filozofii odměňování

Letošní studie ukazuje, že období automatického růstu odměn nejvyššího managementu končí.

Základní platy sice nadále rostou, stále větší význam však získává skutečný výkon firmy. Bonusy jsou udělovány selektivněji než v minulosti a podniky pečlivěji zvažují každou mimořádnou odměnu.

Současně zůstává patrné, že nejvyšší příjmy koncentrují velké společnosti s vysokými obraty a působící v nejvýnosnějších odvětvích ekonomiky.