Horko, sucho a nízká voda: Hrozí Rakousku energetická krize?

Český přesah:
Rakouská zkušenost je pro Česko velmi relevantní, protože obě země jsou součástí propojeného středoevropského elektrizačního systému a zároveň čelí podobným klimatickým extrémům. Nízké průtoky v Dunaji, vysoké teploty a rychlý růst fotovoltaiky ukazují, že budoucnost energetiky nebude stát jen na množství vyrobené elektřiny, ale také na schopnosti sítí zvládat prudké změny výroby a přeshraniční toky. Pro Česko je zvlášť důležité, že část elektřiny dnes proudí z Německa přes českou a slovenskou soustavu dál do Rumunska. To znamená, že problémy v Rakousku, Maďarsku nebo Rumunsku se mohou velmi rychle stát i českým tématem.

Dlouhotrvající vlna veder zatěžuje elektrizační soustavy ve východní Evropě a současně mění způsob, jakým jednotlivé zdroje elektřinu vyrábějí. Rakousko zatím energetickou krizi nezažívá, podle odborníků ale letošní extrémní počasí velmi názorně ukazuje, jaké problémy budou muset energetické systémy ve střední Evropě v budoucnu zvládat.

Rakouský DER STANDARD proto shrnul nejdůležitější otázky kolem vysokých teplot, sucha, nízkého stavu vody, fotovoltaiky a stability přenosové soustavy.

Zvládá rakouská elektrická síť současná vedra?

Podle rakouského ministerstva energetiky zatím ano.

Úřad uvádí, že dodávky elektřiny v Rakousku jsou zajištěné a bezpečnost zásobování zůstává zachována.

Podobně situaci hodnotí i Gerhard Christiner, člen vedení provozovatele přenosové sítě Austrian Power Grid (APG). Podle něj nejsou rakouské sítě současnými vysokými teplotami přetížené a země není ani tak závislá na dovozu elektřiny, jak se někdy veřejnost domnívá.

To ale neznamená, že by situace v okolních zemích byla bezproblémová.

Maďarsko bylo blízko odstavení jaderné elektrárny

Výrazné problémy působí nízký stav vody na Dunaji.

Maďarsko se podle článku dostalo velmi blízko k úplnému odstavení své jediné jaderné elektrárny Paks, protože kvůli nízkému průtoku Dunaje začal být problém se zajištěním dostatečného množství chladicí vody.

Elektrárna Paks přitom vyrábí přibližně třetinu veškeré elektřiny spotřebované v Maďarsku.

Její omezení nebo úplné odstavení by proto představovalo velmi vážný zásah do stability maďarské elektrizační soustavy.

Ještě radikálnější opatření přijalo Rumunsko. Tamní úřady nechaly v Dunaji odstřelit skálu, aby bylo možné zajistit dostatečný přísun chladicí vody k jaderné elektrárně Cernavodă.

Rakouské ministerstvo energetiky nicméně uvádí, že tyto problémy zatím bezpečnost dodávek v Rakousku neohrožují.

Elektřina proudí přes Německo, Česko a Slovensko

Z pohledu českého čtenáře je velmi zajímavý popis přeshraničních toků elektřiny.

Gerhard Christiner z APG uvádí, že Rakousko nyní sleduje silné toky elektřiny z Německa přes Českou republiku a Slovensko směrem do Rumunska.

Přes samotné Rakousko podle něj v současnosti proudí ze zahraničí přibližně 2 000 megawattů.

Takový objem je podle APG stále zvládnutelný.

Kritická hranice by však podle Christinera nastala někde kolem:

3 000 až 4 000 megawattů.

Rakouská přenosová síť totiž podle něj není stavěna na dlouhodobé zvládání takto vysokých přeshraničních toků.

Právě tento údaj ukazuje, jak těsně jsou dnes evropské energetické systémy propojené. Výpadek nebo omezení výroby v jedné zemi může během krátké doby změnit zatížení sítí v několika dalších státech.

Rakousko musí stále častěji zasahovat do výroby elektřiny

Rakousko už dnes vyrábí přibližně 90 procent elektřiny ze slunce, vody, větru a biomasy.

Tak vysoký podíl obnovitelných zdrojů má však jednu zásadní vlastnost: výroba se mění podle počasí.

Provozovatel sítě proto musí stále častěji aktivně zasahovat do výroby a spotřeby, aby nedošlo k přetížení sítě.

Těmto opatřením se říká redispatch.

V praxi může například znamenat, že některé elektrárny musejí dočasně snížit výkon, zatímco jiné ho zvýší.

Do konce července 2026 musela společnost APG zasahovat do sítě už během:

133 dnů.

Ve stejném období roku 2025 to bylo:

105 dnů.

Náklady na tato opatření letos zatím dosáhly:

37 milionů eur, tedy přibližně 925 milionů korun.

To je jeden z nejdůležitějších ekonomických dopadů rostoucího podílu proměnlivých zdrojů energie.

Horko pomáhá solární energetice

Vysoké letní teploty mají paradoxně i pozitivní stránku.

Během léta se výrazně zvyšuje výroba elektřiny z fotovoltaických elektráren.

Největší produkce nastává kolem poledne, kdy je slunce nejvýše.

Přibližně 70 procent rakouské fotovoltaické výroby se nachází ve východní části země.

Právě silná fotovoltaická výroba pomohla Rakousku v červnu vytvořit přebytek elektřiny, který mohl být exportován.

Franz Angerer z Rakouské energetické agentury zdůrazňuje, že fotovoltaika je v celkovém objemu velmi spolehlivá, protože jsou elektrárny rozloženy po celé zemi a jejich výrobu lze od jara do podzimu poměrně přesně předpovídat.

Solární panely v extrémním horku ztrácejí účinnost

Fotovoltaické panely však nejsou vůči horku úplně imunní.

Čím vyšší je jejich teplota, tím nižší mají účinnost.

Optimální podmínky pro výrobu elektřiny nastávají přibližně při teplotě panelu:

25 °C.

V létě se však panely mohou zahřívat výrazně více.

Fabian Janisch z rakouského fotovoltaického svazu nicméně upozorňuje, že tento pokles účinnosti je většinou kompenzován delší dobou slunečního svitu a intenzivnějším zářením.

Zajímavou výhodu mají proto fotovoltaické elektrárny v alpských oblastech.

Ve vyšších nadmořských výškách je vzduch chladnější, ale zároveň je zde dostatek slunečního záření. Výsledkem mohou být velmi dobré výrobní podmínky.

Vodní elektrárny naopak produkují o třetinu méně

Situace u vodní energetiky je přesně opačná.

Kvůli mimořádně nízkým průtokům vyrábějí rakouské vodní elektrárny přibližně:

o 30 procent méně elektřiny než obvykle v tomto období.

Dunaj má v současnosti pouze přibližně:

třetinu běžného množství vody.

Situace silně dopadá především na energetickou společnost Verbund, největšího rakouského výrobce elektřiny z vody.

Její největší vodní elektrárny se nacházejí právě na Dunaji.

Generální ředitel Verbundu Michael Strugl označil rok 2026 za nejsušší rok od začátku hydrologických měření společnosti.

Změnil se navíc i sezónní charakter vodní energie.

Dříve byla hlavní období výroby spojena především s jarem a táním sněhu. Dnes je sněhu méně a více srážek přichází v zimních měsících.

Výrobní maximum vodních elektráren se proto podle firmy postupně přesouvá směrem k zimě.

Výpadek vodní energie kompenzuje fotovoltaika

Přesto rakouská elektrická soustava zatím netrpí zásadním nedostatkem elektřiny.

Chybějící vodní výrobu totiž nahrazuje především fotovoltaika.

Například ve středu podle APG pokryla fotovoltaika:

26 procent rakouské spotřeby elektřiny.

To byl největší podíl ze všech zdrojů.

Průtočné vodní elektrárny dodaly:

24 procent.

Důležitou roli hrají také přečerpávací elektrárny.

Ty fungují jako velké energetické baterie: při přebytku elektřiny čerpají vodu do vyšší nádrže a při zvýšené poptávce ji nechají proudit zpět přes turbíny.

Ve večerních hodinách se navíc zapínají plynové elektrárny.

V noci je Rakousko více závislé na dovozu.

Importovaná elektřina může být směsí například:

• německé větrné energie,
• francouzské jaderné elektřiny,
• dalších zdrojů evropského trhu.

Vítr letos vyrábí nadprůměrně

Větrné elektrárny dnes pokrývají přibližně:

15 procent rakouské spotřeby elektřiny.

V červenci 2026 vyrobily dokonce:

o 31 procent více elektřiny než průměr předchozích dvanácti let.

Podle organizace IG Windkraft zatím nejsou žádné známky toho, že by extrémní horko negativně ovlivňovalo výrobu elektřiny z větru.

Větrné turbíny jsou běžně konstruovány pro provoz přibližně mezi:

−20 °C a +40 °C.

Problémem je spíše pomalé tempo výstavby.

Do konce června bylo v Rakousku zprovozněno pouze 21 nových větrných elektráren, do konce roku by jejich počet měl vzrůst na 44.

Rakousko chce do roku 2030 vyrábět veškerou elektřinu z obnovitelných zdrojů

Rakouským cílem je do roku 2030 bilančně pokrýt 100 procent své spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

To ale neznamená jen stavět další solární a větrné elektrárny.

Spotřeba elektřiny bude současně růst.

Důvodem budou například:

• elektromobily,
• nabíjecí infrastruktura,
• elektrifikace vytápění,
• elektrické procesy v těžkém průmyslu.

Rakousko proto bude muset výrazně rozšiřovat jak přenosové, tak distribuční sítě.

Podle Franze Angerera z Rakouské energetické agentury bude zásadní využívat síť efektivněji a umožnit přenos co největšího množství elektřiny bez dramatického růstu nákladů.

Český pohled: Rakouský problém je zároveň středoevropský problém

Pro Českou republiku je rakouská situace důležitá hned z několika důvodů.

Za prvé ukazuje, že klimatické extrémy mohou najednou působit proti sobě. Sucho oslabuje vodní elektrárny, zatímco stejné slunečné počasí podporuje fotovoltaiku.

Za druhé potvrzuje zásadní význam přeshraničních elektrických sítí. Elektřina proudící z Německa přes Česko a Slovensko do Rumunska je konkrétním příkladem toho, že česká přenosová soustava už dávno neslouží pouze českým spotřebitelům a elektrárnám.

Za třetí je zajímavá kombinace rakouských zdrojů. Země dokáže při výpadku vody využít fotovoltaiku, přečerpávací elektrárny, plyn a dovoz. Diverzifikace se tak ukazuje jako jedna z nejdůležitějších pojistek energetické bezpečnosti.

Pro Česko, které má odlišný energetický mix založený výrazněji na jaderné energetice, může být rakouský vývoj současně zajímavým testem toho, jak bude v praxi fungovat energetika s velmi vysokým podílem proměnlivých obnovitelných zdrojů.

Aktuální situace zatím ukazuje, že systém může fungovat i při extrémním počasí – ale za cenu stále častějších zásahů do sítě, vyšších nároků na přenosovou infrastrukturu a rostoucí potřeby záložních zdrojů a akumulace.

Rozložení hlavních názorových proudů v komentářích čtenářů pod článkem

Hlavní názor	Podíl
🟢 Je třeba výrazně rozšířit fotovoltaiku a větrnou energii	28 %
🌡️ Klimatická změna, sucho a nedostatek vody představují vážnou hrozbu	21 %
🔋 Klíčem jsou sítě, akumulace a modernizace infrastruktury	16 %
⚪ Skepticismus, zlehčování krize nebo kritika „klimatického alarmismu“	11 %
🏛️ Kritika vlády, FPÖ, energetických firem či regulace	9 %
🖥️ Obavy z datacenter a dalšího růstu spotřeby elektřiny	7 %
⚛️ Debata o jádru, plynu a dalších konvenčních zdrojích	5 %
🔹 Ostatní postoje	3 %

Co je na té diskusi nejzajímavější

1. Nejsilnější proud není „hrozí nám energetická krize“, ale „urychleme Energiewende“.
To je podle mě nejdůležitější zjištění. Řada diskutujících interpretuje nízkou výrobu vodních elektráren jako argument ve prospěch PV a větru, nikoli proti obnovitelným zdrojům. Objevují se přímo výzvy typu „Photovoltaik auf jedes Dach!“ a požadavky instalovat PV i nad parkovišti.

2. Když spojíme technologicky příbuzné názory, vznikne ještě výraznější většina.
Kategorie „více PV a větru“ (28 %) + „sítě a akumulace“ (16 %) znamenají, že přibližně 44 % diskuse vidí hlavní odpověď v dalším rozvoji nové energetiky a infrastruktury. Typický komentář říká, že je třeba urychlit PV a vítr a doplnit je velkokapacitními úložišti a modernizovanými sítěmi.

3. Dalších 21 % chápe energetický problém jako součást mnohem větší klimatické a vodní krize.
Tady lidé často říkají: elektřina možná nebude tím největším problémem; mnohem horší mohou být nedostatek vody, zemědělské sucho a potraviny. Jeden z výrazných komentářů upozorňuje, že nedostatek vody a dlouhá horká období nezasahují jen vinařství, ale celé zemědělství a potravinovou produkci.

Když tedy spojíme první tři proudy, dostáváme přibližně 65 % komentářů, které základní problém klimatických dopadů na energetiku přijímají a diskutují především jak jej řešit, nikoli zda vůbec existuje.

4. Skeptická opozice existuje, ale je menšinová.
Zhruba 11 % příspěvků problém relativizuje, zesměšňuje mediální „krizový“ jazyk, pochybuje o rozsahu hrozby nebo kritizuje klimatickou politiku. Typický motiv je něco jako „každý den nový hororový scénář“ nebo argumentace, že podobná sucha existovala i historicky. To ale v celé diskusi není dominantní proud.

5. Velmi silná je nedůvěra k politice a energetickému systému.
Část lidí neútočí na Energiewende samotnou, ale na způsob jejího provádění: proč se dávno nerozšířily sítě, proč mají provozovatelé sítí a energetické společnosti zisky a dividendy, proč náklady opět nesou spotřebitelé. Jeden komentář například požaduje rozvoj sítí a současně tvrdí, že se o jeho nutnosti mluví už od roku 2010, aniž by se dostatečně stavělo. Další přímo kritizuje dividendy energetických společností a nedostatek investic do sítí.

6. Datacentra jsou překvapivě výrazné téma.
Asi 7 % diskuse se stáčí ke Google, AI a datovým centrům. Lidé se ptají, zda je rozumné přidávat obrovské nové odběratele právě v době, kdy klimatické podmínky komplikují výrobu elektřiny. Už jeden z prvních komentářů vytýká médiím, že spotřebu AI datacenter údajně přehlížejí.

Celkový sentiment – tří základní tábory:

≈ 65 % – klimaticko-transformační tábor: problém je skutečný → více PV, větru, sítí, akumulace a adaptace na sucho.

≈ 20–25 % – kritický/pragmatický tábor: problém existuje, ale současná energetická politika, sítě, ceny, řízení systému nebo růst spotřeby jsou špatně zvládnuté.

≈ 10–15 % – skeptický tábor: hrozba je přeháněná, média straší nebo je zelená transformace sama součástí problému.

Čtenáři Der Standardu se v této diskusi většinově nehádají o to, zda klimatická změna energetiku ohrožuje. Hádají se především o to, jak rychle a jakým způsobem má Rakousko energetiku přestavět.

Navíc je tam jeden pěkný paradox: sucho a pokles vodní energie v očích velké části diskutujících posílily argument pro fotovoltaiku, přestože právě PV bývá v debatě o stabilitě sítě často prezentována jako problém.