Ministr průmyslu (Zelení) a hlavní tvář Zelených pro nadcházející parlamentní volby dramaticky ztrácí přízeň voličů. Rychle klesá...
Před 20 lety bylo Němcům slíbeno, že přechod na zelenou energetiku (Energiewende) lze uskutečnit s náklady, kterou...
Pokud je v síti málo větrné a solární energie, měly by firmy snížit svou produkci, tak si...
V posledních desetiletích se západní elity rozhodly zahájit boj proti změně klimatu a za ukončení využívání...
Němečtí řidiči financovali skrze své daně klimatické projekty v zahraničí, které pravděpodobně vůbec nikdy neexistovaly. Ze 75 projektů v Číně je pouze jeden považován za bezproblémový. Odborníci konstatují miliardové škody a otřesení důvěry v energetickou transformaci.
Spolková síťová agentura označuje německou elektrickou přenosovou síť za jednu z nejbezpečnějších na světě. Průzkum DIHK mezi společnostmi ale ukazuje, že význam výpadků elektřiny v roce 2023 byl pro firmy významný. Postižena byla polovina průmyslových podniků, někdy s drahými důsledky.
Bývalý předseda dozorčí rady Eon Karl-Ludwig Kley protiřečí německému ministru hospodářství Habeckovi (Zelení). Špičky energetického průmyslu s ním nesouhlasily ohledně odstavení jaderných elektráren, neboť další provoz elektráren byl technicky bez problémů proveditelný.
Spolkový kontrolní úřad (SKÚ) ve zprávě píše, že vláda ohrožuje dodávky elektřiny, tzv. Spolková síťová agentura (Bundesnetzagentur – BNetzA – instituce odpovědná za základní síťovou infrastrukturu v Německu, jako např. energetické sítě, telekomunikační nebo dopravní, pozn. redakce) není spolehlivá a má negativní vliv na německou investiční a průmyslovou základnu. Zdá se, jako by Spolkový kontrolní úřad byl poslední institucí, která je schopna rozpoznat skutečný stav energetické transformace (tzv. Energiewende).
Téměř nikde v Evropě není míra vlastnictví nemovitostí tak nízká jako v Německu. Německá vláda si neuvědomuje vážné důsledky tohoto stavu, včetně souvislosti s nedostatečným zabezpečení mnoha občanů při přechodu do důchodu. V neposlední řadě riskuje další závažné problémy, v již tak napjatém trhu s bydlením.
Do roku 2030 má být postaveno asi 50 nových plynových elektráren, které by měly vyrovnávat a kompenzovat případné výpadky větrných a solárních elektráren, závislých na počasí. Náklady na to jsou obrovské, jak ukazují výpočty provedené pro deník „Handelsblatt“. Brzký odklon od uhlí tak závisí na tom, kde vláda najde potřebné miliardy na financování projektů plynových elektráren.
