V Německu je jisté jen jedno: cena elektřiny poroste a spotřebitelé zaplatí nové plynové elektrárny

Co Německo rozhodne dnes, Česko zaplatí zítra

Rozhodnutí německé vlády o výstavbě nových plynových elektráren není jen vnitřní záležitostí Německa. Česká republika je s Německem úzce propojena jak přes společný evropský trh s elektřinou, tak přes přeshraniční přenosové soustavy. Německo přitom patří mezi cenotvorné země – změny v jeho energetické politice se dříve či později promítají i do českých účtů za elektřinu. Pokud Německo zavede nový povinný „energetický poplatek (Umlage)“, jejímž cílem bude financování záložních plynových elektráren, nelze pochybovat, že tlak na ceny elektřiny se přenese i k českým spotřebitelům a firmám. Tento článek je proto nejen zprávou o Německu, ale i předzvěstí toho, co velmi pravděpodobně čeká Česko v příštích letech.

Po dlouhých jednáních s Evropskou komisí oznámila německá ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reiche (CDU) dosažení zásadní dohody o výstavbě nových plynových elektráren. Ty mají zajistit stabilitu dodávek elektřiny v době, kdy Německo postupně odstavuje uhelné elektrárny a zároveň čelí výkyvům výroby z obnovitelných zdrojů. Jedna věc je však podle německých úřadů jistá už nyní: náklady ponesou spotřebitelé.

Ačkoli vláda dohodu s Bruselem prezentuje jako „rozhodující krok pro zajištění bezpečnosti dodávek“, zůstává otevřená celá řada klíčových otázek. Tou nejcitlivější je, o kolik se v budoucnu zvýší ceny elektřiny. Paradoxně ani samotné ministerstvo hospodářství si netroufá odhadnout konkrétní částky.

Kolik elektráren a za čí peníze

Dohoda s Evropskou komisí umožňuje Německu vypsat soutěže na nové výrobní kapacity v rozsahu 12 gigawattů (GW). Z toho až 10 GW mohou tvořit čistě plynové elektrárny. Souhlas Bruselu byl nezbytný proto, že provozovatelé těchto zařízení mají získat miliardové státní subvence – tedy veřejnou podporu, která by bez výjimky z pravidel EU nebyla možná.

Ještě v minulém roce označovala ministryně Reiche nové plynové elektrárny za jakési „rychlé čluny“, které mají být nasazeny velmi rychle. Soutěže měly podle původních plánů odstartovat už v roce 2025. Nyní se však hovoří nejdříve o podzimu 2026 – a ani tento termín není jistý.

Umlage: nový poplatek na účtech za elektřinu

Zcela zásadní je podle DIE WELT otázka financování. Německá vláda otevřeně přiznává, že výstavba a provoz nových kapacit bude hrazen prostřednictvím zvláštního poplatku, tzv. Umlage. Jinými slovy: stát bude centrálně řídit výrobu elektřiny, ale zaplatí to zákazníci.

Státní tajemník Frank Wetzel v odpovědi na dotaz poslance Spolkového sněmu Michaela Kellnera (Zelení) uvádí, že evropské právo vyžaduje financování kapacitních mechanismů právě formou poplatku. Umlage má být legislativně zavedena v roce 2027 a od roku 2031 by se měla reálně vybírat. Kolik bude činit? To prý zatím nelze ani přibližně odhadnout.

Zásadní změna oproti plánům vlády Roberta Habecka

Způsob, jakým je dnes „strategie plynových elektráren“ koncipována, se výrazně liší od plánů předchozí vlády. Za éry ministra Roberta Habecka (Zelení) se nejprve počítalo se subvencemi pro běžný trh s elektřinou. Teprve později měl vzniknout samostatný kapacitní trh, který by zajišťoval dostupnost elektřiny v období tzv. „temného bezvětří“ (Dunkelflaute).

Nyní je ale situace jiná: kapacitní trh startuje už příští rok a výstavba plynových elektráren je do něj rovnou integrována. To znamená silnější roli státu a dlouhodobé finanční závazky.

Kritika: „Jisté je jen to, že elektřina zdraží“

Michael Kellner označuje postup vlády za problematický. Podle něj je neuvěřitelné, že kabinet nezná dopady na ceny elektřiny. „Jisté je jen jedno – cena elektřiny poroste,“ říká. Varuje také před příliš jednostranným sázením na plyn a zdůrazňuje nutnost technologické neutrality.

Dohoda s Evropskou komisí sice formálně umožňuje zapojení i jiných zdrojů – například akumulace energie, biomasy nebo jiných flexibilních řešení –, avšak prvních 10 GW je nastaveno tak, že plynové elektrárny mají jasnou výhodu. Uhelné elektrárny jsou ze systému zcela vyloučeny.

Proč jsou nové elektrárny potřeba

Důvodem celé strategie je rozhodnutí Německa ukončit výrobu elektřiny z hnědého uhlí nejpozději do roku 2038. Právě tyto elektrárny dnes fungují jako záloha v době, kdy nesvítí slunce a nefouká vítr. Jakmile budou odstaveny, musí je nahradit jiné zdroje schopné dodat elektřinu na povel.

Protože tyto nové elektrárny poběží jen několik dní či týdnů v roce, nejsou ekonomicky rentabilní bez státní podpory. Kapacitní trh má tento problém řešit formou aukcí: kdo nabídne nejlevnější zajištění výkonu, získá státní podporu. Podobné systémy už fungují například ve Velké Británii nebo Itálii, zatímco Francie volí jiný model založený na povinnostech obchodníků s elektřinou.

(pozn. redakce: o německé energetické politice jsme již dříve informovali ZDE)