V Berlíně pokračují studentské protesty inspirované děním ve Francii. Před dvěma gymnázii blokovaly desítky mladých lidí vstupy do budov; protestovalo se proti branné povinnosti a škrtům ve školství, objevily se ale také palestinské vlajky a propalestinská hesla. Policie zahájila několik vyšetřování.
Čtyři z deseti dospělých mužů v Německu podle nové analýzy nemají vlastní děti. Mezi 30–34letými je bezdětných 69 procent a mezi 35–39letými 54 procent. Data ale neznamenají, že všichni tito muži zůstanou bezdětní natrvalo – stále větší část rodičovství pouze odkládá.
Studentské bydlení v Německu dál zdražuje a běžná podpora BAföG už ve většině univerzitních měst nestačí ani na modelový malý byt. Nejdráže vychází Mnichov, zatímco Chemnitz zůstává výrazně levnější; po roce 2030 navíc může tlak na nájemní trh znovu zesílit.
Pro české čtenáře přináší nejnovější PISA 2025 zajímavé srovnání se sousedním Německem. Zatímco němečtí patnáctiletí dosáhli historicky nejhorších výsledků ve všech třech hlavních oblastech, čeští žáci zůstávají nad průměrem OECD i Evropské unie a v řadě ukazatelů si vedou lépe než jejich němečtí vrstevníci. Rozdíl je dobře vidět například u nejslabších žáků: základní úrovně nedosahuje v Německu 34 % žáků v matematice, 32 % ve čtení a 27 % v přírodních vědách. V Česku jde o 29 %, 27 % a 21 %. Ani česká čísla však nejsou důvodem ke spokojenosti – v matematice i čtení se čeští žáci proti roku 2022 zhoršili a dlouhodobý trend rovněž směřuje dolů. V přírodních vědách se Česko v PISA 2025 umístilo na 20. místě, zatímco Německo skončilo v celkovém mezinárodním srovnání kolem 23. pozice.
Rakouská čísla jsou důležitá také pro Česko, přestože je zde podíl žáků s cizím občanstvím zatím výrazně nižší. Ve školním roce 2024/2025 navštěvovalo české základní školy 74 355 cizinců, kteří představovali 7,4 procenta všech žáků. V mateřských, základních a středních školách dohromady se vzdělávalo přibližně 116 000 cizinců, tedy více než dvojnásobek oproti období před příchodem ukrajinských uprchlíků. Jen mezi zářím 2021 a zářím 2024 vzrostl počet cizinců na českých základních školách o 43 800, tedy o 143 procent. Rakouská zkušenost ukazuje, že rozhodující není pouze celostátní průměr, ale hlavně soustředění dětí do konkrétních měst, čtvrtí a škol. Také v Česku se proto stále více řeší výuka češtiny jako druhého jazyka, kapacity škol, práce asistentů a sociálních pedagogů i přechod zahraničních žáků na střední školy. Od září 2026 mohou české základní školy s vyšším zastoupením sociálně znevýhodněných žáků získat další prostředky například na sociální pedagogy a přímou podporu dětí.
Český přesah:Debata, která se dnes vede v Německu, je mimořádně důležitá také pro Českou republiku. Německo je...
Rakousko se už více než 15 let snaží rozšiřovat systém celodenních škol, tedy modelu, kdy...
Tohle není jen regionální německý problém. Pro Česko je vývoj v německém školství důležitý hned ze dvou...
Německá debata o základním školství je dnes mimořádně ostrá. Neřeší se jen známky a učivo, ale i to, kdo se dostane na gymnázium, zda děti čtou na papíře nebo na tabletu a kam až může zajít tlak na jazykovou a ideovou „citlivost“ ve výuce literatury. Pro Česko je to důležité hned ze tří důvodů: i u nás roste tlak na víceletá gymnázia, školy intenzivně zavádějí digitální technologie a ministerstvo i inspekce zároveň řeší nerovnosti mezi školami. Německo tak v některých ohledech ukazuje, kam se může podobná debata posunout i u nás.
