Zmrzlina za téměř dvojnásobek. Rakušané platí za stejné značky výrazně více než Němci, upozorňuje Foodwatch

Český přesah: Podobný problém znají i čeští zákazníci. Platíme více než Němci za stejné výrobky?

Téma rozdílných cen potravin ve střední Evropě není zdaleka nové. Čeští zákazníci si už řadu let stěžují, že za stejné značkové výrobky často platí více než spotřebitelé v Německu, přestože průměrné mzdy v Česku zůstávají výrazně nižší. Nová analýza organizace Foodwatch nyní ukazuje, že podobný problém řeší také Rakousko. Zatímco Němci kupují stejné druhy zmrzlin za podstatně nižší ceny, rakouští zákazníci musí podle organizace připlácet v průměru o polovinu více. Debata navíc míří až do Bruselu, protože podle kritiků dochází k umělému rozdělování jednotného evropského trhu.

Stejná zmrzlina, ale výrazně vyšší cena

Mnoho základních potravin je v Rakousku dlouhodobě dražších než v sousedním Německu. Nová analýza spotřebitelské organizace Foodwatch však ukazuje, že rozdíl se netýká pouze chleba, mléčných výrobků nebo masa. Výrazně vyšší ceny podle organizace platí Rakušané také za běžné značkové zmrzliny prodávané v supermarketech.

Foodwatch porovnala ceny dvaceti známých druhů balené zmrzliny dostupných na obou trzích. Výsledek byl podle organizace překvapivě jednoznačný: rakouští zákazníci platí za stejné výrobky v průměru o 50 procent více než spotřebitelé v Německu.

Deník DER STANDARD poukazuje na to, že pokud stejná zmrzlina stojí v Německu například 4 eura (100 Kč), v Rakousku může vyjít přibližně na 6 eur (150 Kč).

Calippo Cola: téměř sedm eur místo čtyř

Největší pozornost vzbudil příklad oblíbené zmrzliny Calippo Cola.

Podle údajů Foodwatch stojí v Rakousku balení této zmrzliny 6,79 eura (170 Kč), zatímco v Německu pouze 3,99 eura (100 Kč).

Rozdíl tak činí 2,80 eura, tedy přibližně 70 korun na jednom balení.

Procentuálně jde o navýšení zhruba o 70 procent.

Magnum je v Rakousku až o 78 procent dražší

Ještě výraznější rozdíly byly zaznamenány u některých výrobků značky Magnum.

Dva sledované produkty byly podle Foodwatch v Rakousku dokonce o 78 procent dražší než v Německu.

Pokud by například německý zákazník zaplatil za výrobek 5 eur (125 Kč), rakouský spotřebitel by za stejný produkt mohl zaplatit téměř 9 eur (225 Kč).

Právě tyto extrémní rozdíly vyvolávají otázky, zda skutečně odpovídají vyšším nákladům na distribuci, nebo zda jde o cílenou cenovou politiku výrobců.

Foodwatch: Viníkem nejsou supermarkety

Zajímavé je, že Foodwatch neobviňuje rakouské obchodní řetězce.

Podle organizace totiž hlavní odpovědnost nesou samotní výrobci zmrzlin a potravinářské koncerny.

Ti mají možnost stanovovat ceny individuálně pro jednotlivé státy a zároveň mohou obchodníkům bránit v tom, aby si zboží nakupovali v jiných zemích Evropské unie za výhodnější ceny.

Právě tento mechanismus označuje Foodwatch za hlavní příčinu cenových rozdílů.

„Nespravedlivý systém“, tvrdí organizace

Miriam Maurer z organizace Foodwatch označila současný stav za nespravedlivý.

Podle jejího vyjádření je rakouská cenová přirážka výsledkem systému, který zvýhodňuje velké výrobce na úkor spotřebitelů.

Organizace upozorňuje, že firmy využívají takzvaná územní dodavatelská omezení.

To znamená, že například rakouský obchodník nemůže jednoduše nakoupit levnější zboží v Německu a prodávat jej na domácím trhu.

Výrobci tím podle kritiků fakticky vytvářejí umělé cenové hranice uvnitř jednotného evropského trhu.

Jak funguje územní omezení dodávek

V praxi jde například o situaci, kdy:

• rakouská značka Eskimo prodává výrobky na rakouském trhu,
• německá značka Langnese nabízí stejné nebo velmi podobné produkty v Německu,
• obchodníci však nemohou jednoduše nakupovat tam, kde je cena nižší.

Podobně podle Foodwatch postupují i další nadnárodní výrobci včetně společnosti Nestlé.

Výsledkem je omezená konkurence a vyšší ceny pro konečné zákazníky.

Spor se přesouvá do Bruselu

Téma už mezitím dorazilo i na úroveň Evropské unie.

V Bruselu se nyní diskutuje o možném zákazu takzvaných územních dodavatelských omezení.

Rakousko patří mezi země, které po změně pravidel dlouhodobě volají.

Podle zastánců reformy by obchodníci měli mít možnost nakupovat zboží kdekoliv v rámci Evropské unie a prodávat jej bez omezení na svém domácím trhu.

To by mohlo zvýšit konkurenci a přispět ke snížení cen.

Odpůrci naopak argumentují tím, že výrobci musí zohledňovat rozdílné náklady na logistiku, marketing nebo distribuci v jednotlivých zemích.

Mohou podobné rozdíly dopadat i na Česko?

Pro české spotřebitele je celá debata mimořádně zajímavá.

Česká republika se v minulosti opakovaně objevovala mezi zeměmi, kde jsou některé značkové potraviny dražší než v Německu, a to navzdory nižším příjmům obyvatel.

Průměrná mzda v Německu přitom výrazně převyšuje české výdělky. Pokud se ukáže, že výrobci skutečně využívají územní omezení dodávek k udržování vyšších cen v některých zemích, mohla by případná evropská reforma ovlivnit také český trh.

Pro české domácnosti by to mohlo znamenat levnější potraviny, větší konkurenci mezi obchodníky a širší výběr zboží.