Událost v Brně znovu otevřela jednu z nejcitlivějších kapitol českých dějin – poválečný odsun sudetských Němců a takzvaný brněnský pochod smrti z roku 1945. Rakouská a německá média si všímají reakce české vlády.
Německé noviny se dnes intenzivně věnují summitu ministrů zahraničí NATO ve Švédsku, dramatickému vývoji v Turecku, reformě německých lékáren a kybernetickému útoku na nemocnice.
Situace kolem německých offshore větrných elektráren není jen německý problém. Pokud se skutečně zadrhne výstavba obřích větrných parků v Severním moři, může to mít přímé důsledky i pro Českou republiku.
Německé noviny se dnes soustředí na návrh spolkového kancléře Friedricha Merze ohledně zvláštního statusu Ukrajiny v Evropské unii, velkým tématem je německá důchodová reforma a debata o návratu brankáře Manuela Neuera do německé reprezentace před mistrovstvím světa v USA, Kanadě a Mexiku.
Rozhodnutí německé vlády vstoupit do francouzsko-německého zbrojního koncernu KNDS může mít výrazné dopady i na Českou republiku. KNDS totiž vyrábí legendární tanky Leopard 2.
DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 21. května 2026. O čem píší dnešní německé noviny? Německý tisk...
Debata o civilní ochraně obyvatel se netýká jen Německa. Také Česká republika po desetiletí postupně utlumovala systém civilní obrany, krytů a krizové připravenosti.
Německý tisk se dnes výrazně soustředí na tři hlavní témata: rostoucí závislost Ruska na Číně během návštěvy Vladimira Putina v Pekingu, kontroverzní reformu německého systému péče o seniory a dramatický nárůst útoků na politiky a komunální představitele v Německu.
Politika bývalé německé kancléřky totiž výrazně ovlivnila energetickou i bezpečnostní situaci celé střední Evropy. Projekty jako Nord Stream 2 dlouhodobě obcházely země střední a východní Evropy včetně Česka.
Německý tisk se dnes soustředí především na ostrou kritiku klimatické politiky vlády kancléře Friedricha Merze ze strany Expertní rady pro klimatické otázky. Výrazným tématem je také plánované zmrazení růstu poslaneckých platů v době očekávaných sociálních škrtů a debat o reformách. Další velký blok komentářů se týká plánovaného masivního posílení civilní ochrany a budování krizové připravenosti Německa. Noviny zároveň upozorňují, že země po desetiletích míru není mentálně ani organizačně připravena na větší krizi či konflikt.
Německý energetický a klimatický model byl dlouhé roky prezentován jako inspirace pro celou Evropu – včetně České republiky. Právě Berlín tlačil Evropskou unii k rychlému odklonu od uhlí, plynu a jádra a prosazoval masivní podporu obnovitelných zdrojů. Jenže nyní přichází tvrdé vystřízlivění.
Německý tisk se dnes výrazně soustředí na sílící tlak populistických a protestních stran v Evropě – od Británie přes Německo až po debatu o AfD. Komentátoři zároveň řeší rostoucí nedůvěru veřejnosti vůči tradičním stranám, proměnu role církve ve společnosti a také zvláštní mediální fenomén kolem uhynulého velrybího samce v Baltském moři. Závěr přehledu patří prudkému nárůstu počtu poprav ve světě a ostré kritice trestu smrti.
Situace v Německu přestává být jen vnitropolitickým problémem Berlína. Pro Českou republiku je stabilita německé vlády naprosto klíčová – česká ekonomika je na Německu extrémně závislá, ať už jde o automobilový průmysl, export nebo zaměstnanost. Pokud by se německá vláda skutečně rozpadla a země směřovala k předčasným volbám, mohlo by to znamenat další odklad důležitých ekonomických reforem, chaos v energetické politice a pokračující oslabení německé ekonomiky. To by velmi rychle pocítily i české firmy. Z českého pohledu je navíc alarmující, že rostoucí frustrace veřejnosti výrazně posiluje AfD, zejména ve východním Německu – tedy v regionech geograficky i ekonomicky blízkých Česku.
To, co dnes intenzivně řeší Německo, začíná postupně rezonovat i v Česku. Otázky migrace, proměny velkých měst, kulturní identity nebo rostoucího vlivu muslimských komunit už nejsou pouze tématem západní Evropy. Německá debata je pro české čtenáře důležitá hlavně proto, že právě Německo dlouhé roky představovalo symbol otevřené migrační politiky a multikulturní společnosti. Pokud dnes i část německé levice připouští, že někteří lidé mohou mít pocit „odcizení ve vlastní zemi“, jde o zásadní posun celé evropské debaty.
Německý tisk se dnes intenzivně věnuje třem hlavním tématům: státní návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně, sporům kolem změn německého „zákona o vytápění“ a také soudnímu rozhodnutí proti zmenšování balení potravin bez jasného upozornění pro zákazníky. Komentáře v německých médiích ukazují rostoucí nervozitu z oslabování amerického vlivu ve světě a zároveň hluboké rozdělení německé politiky kolem energetiky a sociálních reforem. Výrazně rezonuje i obava, že vláda Friedricha Merze ztrácí podporu veřejnosti před důležitými zemskými volbami na východě Německa.
