Krize Německa není jen hospodářský cyklus. Je to strukturální selhání, drahá energie, ztráta průmyslových jistot – a nově i mentální ochromení. Jednoduchá řešení selžou. Cesta ven vede přes dvě zásadní otázky.
Kdo chce v Německu v roce 2026 patřit mezi nejlépe placené zaměstnance, musí především zvolit správnou profesi. Vyplývá to z nového mzdového reportu platformy StepStone, která analyzovala více než 1,3 milionu anonymizovaných mzdových dat zaměstnanců v Německu. Výsledky, které měly k dispozici redakce WELT a Business Insider, ukazují obrovské rozdíly mezi jednotlivými obory, profesemi i regiony – a zároveň odhalují, kde se práce finančně vyplácí a kde naopak zůstává dlouhodobě podhodnocená.
Po letech inflace, stagnace a špatných zpráv se v Rakousku objevuje opatrný optimismus. Nová ekonomická data naznačují zpomalení růstu cen a návrat hospodářského růstu. A co je pro českého čtenáře zásadní: rakouská ekonomika se při svém oživení dívá nejen na Německo, ale také na Česko a celý region střední Evropy.
A proč Česko míří stejným směrem – možná ještě rychleji Touha po vlastním bydlení patří v Německu i v Česku k nejsilnějším životním ambicím. Realita se však oběma zemím stále více vzdaluje. Zatímco ještě před deseti lety se zdálo, že kombinace stabilních příjmů a dostupných hypoték umožní většině střední třídy pořízení vlastního bytu nebo domu, rok 2026 ukazuje jiný obraz. Podle německých ekonomických institutů se sen o vlastním bydlení v Německu systematicky rozpadá – a signály naznačují, že Česká republika jde velmi podobnou cestou. Podle studie Institutu německého hospodářství (IW Köln) by přibližně tři čtvrtiny Němců chtěly bydlet ve vlastním. Realita však tento sen postupně bere především mladším generacím. Zatímco ještě v roce 2024 považovala nemovitost za hlavní spořicí cíl třetina domácností, v roce 2025 tento podíl prudce klesl. Zvláště mladé rodiny a lidé bez výrazné finanční podpory z rodiny svůj sen o vlastním bydlení vzdávají.
Podle německých Zelených se měl plyn stát „nákladovou pastí“, která zlikviduje domácnosti s plynovými kotli. Jenže...
Stuttgart, někdejší symbol německé prosperity, automobilové dominance a průmyslové stability, dnes stojí na kraji finanční propasti. Město, které zbohatlo na motoru německé ekonomiky – automobilkách Mercedes-Benz a Porsche – nyní čelí situaci, kdy se daří stále méně vybírat základní rozpočtové příjmy, roste zadlužení, mizí investice a politici hasí požár zvyšováním daní. Co se stalo? A proč by to mělo zajímat Českou republiku?
Peter Adrian (DIHK) odmítá současný směr Berlína. Otevřeně kritizuje politiku vlády, varuje před nerealistickými klimatickými plány a upozorňuje, že tvrdá práce se přestává vyplácet. Německá ekonomika se nachází ve fázi, kterou mnozí analytici označují za nejkritičtější od roku 2008. Vysoké náklady práce, nejasné reformní plány a rostoucí tlak na průmysl vyvolávají v podnikatelském sektoru napětí.
Rakouská ekonomika patřila dlouhá léta k premiantům Evropy. Dnes ale experti varují: země ztrácí konkurenceschopnost, zaostává za eurozónou a hrozí jí scénář podobný Portugalsku nebo Španělsku v době eurokrize. Co se stalo – a jak může tento vývoj zasáhnout i Českou republiku?
Rakouská vláda vstupuje do nového roku s rostoucím napětím kolem veřejných financí. Zatímco federální kabinet deklaruje odhodlání plnit rozpočtové závazky vůči Evropské unii, jednotlivé spolkové země dávají stále jasněji najevo, že se jim do úsporné disciplíny příliš nechce. Otázka proto zní: vrátí se rakouská rozpočtová krize jako politický bumerang přímo vládě?
Český úspěch, který v Německu rezonuje Bundeswehr chystá jednu z největších modernizací osobních zbraní posledních let – a tentokrát se neobrací na domácího výrobce. Novou standardní služební pistoli německých vojáků s označením P13 dodá česká Česká zbrojovka Uherský Brod (CZ). Pro tradičního dodavatele německé armády, firmu Heckler & Koch, jde o citelnou porážku. Pro Česko naopak o významný strategický a reputační úspěch.
Nová data z Německa ukazují, kdo v roce 2026 bere nejvyšší platy, kde se vyplatí mít zkušenosti – a proč se Česko musí ptát, jestli nezaostává víc, než si chceme připustit. Kolik si dnes skutečně vydělá běžný zaměstnanec v Německu? A hlavně: kdo bere výrazně víc než ostatní – a proč? Nový rozsáhlý platový report založený na 1,13 milionu reálných mzdových údajů ukazuje, že německý pracovní trh se i přes krizi, inflaci a geopolitické otřesy vyvíjí stabilně. Pro českého čtenáře jsou ale tato čísla nepříjemně inspirativní – a místy až varující. (Pozn. redakce - německé mzdy jsou přepočteny na CZK kurzem 1 € = 25 Kč doplněno českým srovnáním - orientační, ale realistické hodnoty dle ČSÚ, Hays, Platy.cz)
Co Němcům v roce 2026 zůstane z výplaty? Rok 2026 přinese v Německu výrazné přerozdělení čistých příjmů domácností. Zatímco rodiny s dětmi a částečně i samoživitelé si polepší, singles a lidé s vyššími příjmy zaplatí víc – především na sociálních odvodech. Podobné trendy přitom v různé míře sledujeme i v Česku. Všechny částky jsou přepočtené na české koruny v závorce v imaginárním kurzu 1 EUR = 25 Kč.
Evropa není na úpadku. Data ukazují vyšší produktivitu a blahobyt než v USA. Co to znamená pro Česko, průmysl, energii a AI? V nové bezpečnostní strategii USA se tvrdí, že EU je na sestupu a zadusila svobodu i inovace. Přidávají se šéfové amerických obrů: „Evropa má problém,“ říká bankéř Jamie Dimon; Ford varuje před „muzeem výroby“. Jenže když se podíváme na čísla, vyjde jiný příběh: Evropa je bohatší než dřív, má vyšší produktivitu a delší život než USA. A co je důležité pro Česko? Debata o regulaci, energetice a průmyslu je o našich pracovních místech, ne o geopolitickém PR.
Německý průmysl se láme pod kombinací drahé energie, byrokracie, klesající poptávky z Číny a nových cel USA. Výsledek? Více než 124 000 zrušených pracovních míst a sílící trend, který mění ekonomickou mapu Evropy. Podle nové studie Ifo Institutu se německá deindustrializace nevyhne ani Česku — a její dopad pocítí regiony závislé na automobilovém a strojírenském exportu.
Studie Bertelsmann-Stiftung Nová studie Bertelsmann-Stiftung odhalila nepříjemnou pravdu, která může brzy doleh-nout i na Českou republiku. Polovina příjemců německého Bürgergeldu v posledním měsíci vůbec nehledala práci.
