Studie Bertelsmann-Stiftung Nová studie Bertelsmann-Stiftung odhalila nepříjemnou pravdu, která může brzy doleh-nout i na Českou republiku. Polovina příjemců německého Bürgergeldu v posledním měsíci vůbec nehledala práci.
Hessensko překonalo všechny, NRW padá do dluhové spirály a jen dvě spolkové země dokázaly zadlužení snížit. Německo se dlouho rádo prezentovalo jako „země fiskální disciplíny“. Jenže aktuální statistiky ukazují pravý opak. Komunální dluh v Německu se během jediného roku zvýšil o 6,3 % a na konci roku 2024 dosáhl v průměru 4448 eur na obyvatele.
Německo právě představilo nejodvážnější důchodovou reformu za posledních 50 let. A její autoři tvrdí, že má potenciál udělat z běžných občanů důchodové milionáře – bez triků, bez loterie, čistě díky matematice, dlouhému investičnímu horizontu a disciplíně. Zatímco německá vláda se dál přetahuje o úpravy stárnoucího průběžného systému, dva přední ekonomové – Ulrike Malmendier a Martin Werding – přišli s návrhem, který už dnes média označují za „reformní raketu“.
Evropský rozpočet patří mezi nejvíce sledovaná témata v celé EU — a nyní máme v ruce nová data, která ukazují zcela jasný obrázek: Německo zůstává jednoznačně největším „sponzorem“ Evropské unie, a to i navzdory tomu, že jeho ekonomika už dva roky klouže mezi stagnací a recesí. Kdo v Evropě platí – a kdo bere.
Německo překročilo historický rekord: celková zátěž sociálních odvodů stoupne na 42,3 % hrubé mzdy. To není vedlejší položka, jak slovo Lohnnebenkosten naznačuje. To je skutečné druhé povinné zaměstnání – jen bez výplaty. A dopady? Zpomalení ekonomiky, tlak na firmy, úprky kvalifikovaných lidí do zahraničí – a především varovný signál pro Českou republiku.
Vídeň byla roky symbolem evropského sociálního luxusu. Město, kde nikdo neměl být ponechán napospas. Město, které se chlubilo tím, že poskytuje nejštědřejší sociální podporu v celém Rakousku, často i v celé EU. Jenže tento „sociální zázrak“ dostává v roce 2025 dramatické trhliny.
Evropské dluhy rostou nejrychleji za poslední desetiletí a podle nejnovějších analýz míří eurozóna k hranici, kterou ekonomové označují za nebezpečnou. Brusel přitom přichází s novým plánem: chce si společně půjčovat – a společně ručit. V praxi jde o eurobondy, které před pár lety EU výslovně slíbila, že zavádět nebude. Co to znamená pro české daňové poplatníky?
Německý koncern Rheinmetall oznámil růstové plány, jaké Evropa ještě nezažila. Do roku 2030 chce pětinásobně zvýšit svůj obrat až na 50 miliard eur, přejít na masovou výrobu obrněnců, stát se digitálním zbrojním gigantem a expandovat do vesmíru. Vojenské zakázky Německa a NATO se valí v miliardách – a přímé dopady pocítí i Česká republika, která je s německým obranným sektorem provázaná víc, než se na první pohled zdá.
Rakousko se přetahuje o Němce Zatímco Německo se potýká s byrokracií, vysokými náklady a nejistotou, jeho sousední Rakousko láká stále více firem, kvalifikovaných pracovníků i důchodců. Nabízí stabilní prostředí, přehlednější daně, lepší důchodový systém a jednodušší přestěhování než vysoce regulovaná a drahá Švýcarsko. Není divu, že tisíce Němců – a čím dál častěji i Čechů – začínají o přesunu do Rakouska uvažovat.
Realita roku 2025: ceny potravin lámou rekordy, samoživitelky i důchodci počítají každé euro. DER STANDARD vyrazil na nákup se samoživitelkou a osamělým penzistou. Výsledek? Drsný obrázek situace, která je až bolestně podobná té české.
Zatímco Němci řeší, zda jim důchod vůbec vystačí na nájem a jídlo, jejich krajané žijící ve Švýcarsku se smějí. Stačí tam pracovat deset let a člověk má nárok na rentu, která v přepočtu často převyšuje německou i českou penzi po celoživotní práci. Jak to, že malá alpská země dokázala to, co největší ekonomika Evropy ne – zajistit svým lidem důstojné stáří?
Německá ekonomika se potýká s krizí důvěry – a tentokrát nejde o banky, ale o lidi. Více než dvě...
Frankfurt nad Mohanem měl být srdcem digitální Evropy. Dnes se však stává symbolem technologického paradoxu: v době, kdy umělá inteligence (AI) potřebuje obrovské množství elektřiny, Německo zavřelo své jaderné elektrárny. Výsledek? Datová centra, která pohánějí evropskou ekonomiku, stojí na pokraji energetického kolapsu. A tento problém se může brzy přelít i do Česka.
Analýza ukazuje, že Německo patří v mnoha oborech ke světové špičce. Ale i v zemi, kde si lidé myslí, že „všechno je lépe zaplacené“, existují velké rozdíly. Z některých dat by se mohli poučit i Češi. Kde v Německu berou zlaté platy.
Německo chystá 90denní reformní super-balík: „Takhle to bude v Německu! Tajný seznam z kancléřství odhaluje radikální 90denní reformy“ Zatímco v Česku se nová vláda teprve rozkoukává, v Německu už běží stopky: do 90 dnů má vláda kancléře Scholze předložit desítky reforem. Tajný seznam z kancléřství teď unikl na veřejnost. Interní dokument z ústředí Bundeskanzleramt (Německého spolkového kancléřství) vyvolává v politice šok: seznam plánů, které mají být v prvních 90 dnech nové etapy realizovány, ukazuje na rozsáhlé změny v německé společnosti — od digitální správy, přes automatizované vyšetřování, až po nový zákon o základním zabezpečení. Ukazuje to na přípravu hluboké transformace.
