24.1. 2026
Obnovitelné zdroje už vyrábějí téměř polovinu elektřiny v EU, celková spotřeba energie však zůstává fosilní. A jak je na tom Rakousko a Česko?
Český přesah: Co to znamená pro Česko – a proč se to týká každé domácnosti Pro Českou...
ekonomika
Články kategorie ekonomika
23.1. 2026
Další pronájem již pronajatého bytu třetím osobám je čím dál výnosnější byznys. Jeden rozsudek to může navždy změnit
Český přesah: Téma podnájmů se netýká jen Německa. V Česku se v Praze, Brně i dalších městech dlouhodobě rozevírá nůžky mezi „starými“ nájemními smlouvami a nájmy nově sjednanými za aktuální tržní cenu. Přesně v takové situaci vzniká pokušení: držet si levný nájem (nebo výhodnou smlouvu) a část bytu – nebo někdy prakticky celý byt – pustit dál za výrazně vyšší cenu. Německý případ míří do jádra problému: kdy je podnájem ještě rozumné řešení životní situace a kdy už je to spekulace na bytové nouzi. A to je otázka, která bude dřív nebo později bolet i české soudy, pronajímatele i nájemníky – jen v jiných právních kulisách.
22.1. 2026 (Aktualizováno: 25.1. 2026)
Co si Němci skutečně vydělají a které koncerny platí nejlépe
Český přesah: Německé mzdy nejsou pro české čtenáře jen „zajímavost ze zahraničí“. Jsou to referenční čísla pro desetitisíce Čechů pracujících v Německu (a pro pendlery), ale i pro firmy v Česku, které s německými zaměstnavateli soutěží o stejné lidi – hlavně v IT, technice, automotive, logistice a financích. V praxi platí, že každý viditelný posun německých platů zvyšuje tlak na české mzdy, prohlubuje rozdíl v kupní síle a ovlivňuje, zda se lidem vyplatí zůstat doma, nebo odejít za hranice.
21.1. 2026
„Evropa nejde správným směrem,“ říká Trump. Překvapivá pochvala německého kancléře Merze v Davosu
Proč by Česko mělo Trumpův projev v Davosu zajímat víc, než se zdá Projev amerického prezidenta Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu nebyl určen jen světovým elitám, investorům a politikům. Jeho ostrá kritika Evropy, migrace a energetické politiky – spolu s překvapivě vstřícnými slovy na adresu německého kancléře Friedricha Merze – má přímý dopad i na Českou republiku. Česko je ekonomicky i politicky úzce navázáno na Německo, sdílí s ním energetický prostor i bezpečnostní architekturu NATO. Jakýkoli posun ve vztahu USA–Německo tak nepřímo formuje i český manévrovací prostor – od energetiky přes obranu až po migrační politiku.
19.1. 2026
Německo je a zůstává brzdou světové ekonomiky – navzdory minimálnímu růstu
Pro Českou republiku nejde o vzdálený makroekonomický problém, ale o přímé ohrožení hospodářské stability. Německo je dlouhodobě největším obchodním partnerem ČR a klíčovým odbytištěm českého průmyslu – zejména automobilového, strojírenského a elektrotechnického. Pokud německá ekonomika zaostává za globálním vývojem, zpomaluje to automaticky i český růst, investice a mzdy. Výhled Mezinárodního měnového fondu (MMF) proto není jen zprávou o Berlínu, ale i varováním pro Prahu.
18.1. 2026
Když má všechno prioritu, nemá ji nic. Aneb fatální důsledky Habeckova „větrného turbo-triku“
Český přesah: Německý precedens, který se velmi rychle přibližuje i Česku To, co se dnes odehrává v Německu pod heslem „převažujícího veřejného zájmu“, není vzdálený právní experiment, ale model, který je v řadě aspektů až znepokojivě kompatibilní s českou realitou. I v Česku se v posledních letech objevují snahy urychlovat výstavbu strategických projektů – od energetiky přes dopravu až po bydlení – omezováním možnosti soudního přezkumu a oslabováním postavení obcí, spolků i jednotlivců. Německá zkušenost tak funguje jako varovný signál: pokud stát začne prohlašovat téměř vše za „nejvyšší veřejný zájem“, soudy ztrácejí kompas a právní stát se postupně vyprázdňuje. Přesně to nyní ukazuje německá debata kolem tzv. Habeckova „větrného turba“.
14.1. 2026
Německo musí nalít miliardy do elektrických sítí. Účet za urychlenou energetickou transformaci přichází
Navzdory napjatým veřejným financím vstupuje německá spolková vláda do klíčového provozovatele přenosové soustavy TenneT Germany. Prostřednictvím účelové společnosti státní rozvojové banky KfW získá 25,1% podíl za 7,6 miliardy eur. Pro daňové poplatníky jde o náklad, který v dohledné době nepřinese žádnou čistou návratnost – spíše naopak. Stát tím fakticky přebírá část finančních důsledků extrémně ambiciózní energetické transformace, kterou prosazoval bývalý ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení).
12.1. 2026
Německá velká deprese – a jak z ní ven
Krize Německa není jen hospodářský cyklus. Je to strukturální selhání, drahá energie, ztráta průmyslových jistot – a nově i mentální ochromení. Jednoduchá řešení selžou. Cesta ven vede přes dvě zásadní otázky.
7.1. 2026 (Aktualizováno: 25.1. 2026)
Nejlépe placené profese v Německu: kde se v roce 2026 vydělává nejvíc – a kde překvapivě málo
Kdo chce v Německu v roce 2026 patřit mezi nejlépe placené zaměstnance, musí především zvolit správnou profesi. Vyplývá to z nového mzdového reportu platformy StepStone, která analyzovala více než 1,3 milionu anonymizovaných mzdových dat zaměstnanců v Německu. Výsledky, které měly k dispozici redakce WELT a Business Insider, ukazují obrovské rozdíly mezi jednotlivými obory, profesemi i regiony – a zároveň odhalují, kde se práce finančně vyplácí a kde naopak zůstává dlouhodobě podhodnocená.
5.1. 2026
Rakousko vidí světlo na konci tunelu – a sází i na Česko. Může se střední Evropa v roce 2026 nadechnout?
Po letech inflace, stagnace a špatných zpráv se v Rakousku objevuje opatrný optimismus. Nová ekonomická data naznačují zpomalení růstu cen a návrat hospodářského růstu. A co je pro českého čtenáře zásadní: rakouská ekonomika se při svém oživení dívá nejen na Německo, ale také na Česko a celý region střední Evropy.
3.1. 2026
Proč se německý sen o vlastním bydlení definitivně rozpadá
A proč Česko míří stejným směrem – možná ještě rychleji Touha po vlastním bydlení patří v Německu i v Česku k nejsilnějším životním ambicím. Realita se však oběma zemím stále více vzdaluje. Zatímco ještě před deseti lety se zdálo, že kombinace stabilních příjmů a dostupných hypoték umožní většině střední třídy pořízení vlastního bytu nebo domu, rok 2026 ukazuje jiný obraz. Podle německých ekonomických institutů se sen o vlastním bydlení v Německu systematicky rozpadá – a signály naznačují, že Česká republika jde velmi podobnou cestou. Podle studie Institutu německého hospodářství (IW Köln) by přibližně tři čtvrtiny Němců chtěly bydlet ve vlastním. Realita však tento sen postupně bere především mladším generacím. Zatímco ještě v roce 2024 považovala nemovitost za hlavní spořicí cíl třetina domácností, v roce 2025 tento podíl prudce klesl. Zvláště mladé rodiny a lidé bez výrazné finanční podpory z rodiny svůj sen o vlastním bydlení vzdávají.
31.12. 2025
Zelená pohádka o „stále dražším plynu“. Realita je pravý opak – a EU má problém
Podle německých Zelených se měl plyn stát „nákladovou pastí“, která zlikviduje domácnosti s plynovými kotli. Jenže...
29.12. 2025
Německý Stuttgart padá: Podřezává si Německo větev prosperity – a stáhne Česko s sebou?
Stuttgart, někdejší symbol německé prosperity, automobilové dominance a průmyslové stability, dnes stojí na kraji finanční propasti. Město, které zbohatlo na motoru německé ekonomiky – automobilkách Mercedes-Benz a Porsche – nyní čelí situaci, kdy se daří stále méně vybírat základní rozpočtové příjmy, roste zadlužení, mizí investice a politici hasí požár zvyšováním daní. Co se stalo? A proč by to mělo zajímat Českou republiku?
28.12. 2025 (Aktualizováno: 25.1. 2026)
Německý šéf průmyslu bije na poplach: „Kdo ráno vstává a tvrdě pracuje, není systémem zvýhodněn“
Peter Adrian (DIHK) odmítá současný směr Berlína. Otevřeně kritizuje politiku vlády, varuje před nerealistickými klimatickými plány a upozorňuje, že tvrdá práce se přestává vyplácet. Německá ekonomika se nachází ve fázi, kterou mnozí analytici označují za nejkritičtější od roku 2008. Vysoké náklady práce, nejasné reformní plány a rostoucí tlak na průmysl vyvolávají v podnikatelském sektoru napětí.
27.12. 2025
Rakousko ztrácí krok: proč se jeho ekonomika propadá – a co z toho plyne pro Česko
Rakouská ekonomika patřila dlouhá léta k premiantům Evropy. Dnes ale experti varují: země ztrácí konkurenceschopnost, zaostává za eurozónou a hrozí jí scénář podobný Portugalsku nebo Španělsku v době eurokrize. Co se stalo – a jak může tento vývoj zasáhnout i Českou republiku?