
Zápisy do autoškol v Německu se propadly až o 70 %
Český přesah: V Česku je řidičák pro většinu mladých pořád „vstupenkou do dospělosti“ – a zároveň jeden z největších jednorázových...

Český přesah: V Česku je řidičák pro většinu mladých pořád „vstupenkou do dospělosti“ – a zároveň jeden z největších jednorázových...

To, co se dnes odehrává na německém trhu s čokoládou, není výjimka, ale varovný signál i pro Česko. Německo funguje v oblasti cen potravin, spotřebitelského chování i tlaku na výrobce jako časový náskok před českým trhem. Čeští zákazníci už dnes řeší zmenšující se balení, rostoucí ceny a přesun k privátním značkám. Pokud se v Německu začíná mluvit o skutečné „čokoládové krizi“, je jen otázkou času, kdy se stejný vývoj naplno projeví i v českých obchodech – a to jak u značek typu Milka, tak u domácích výrobců. Německý případ tak nabízí cenný pohled do budoucnosti české spotřeby.

Podíl zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek v Německu poprvé v historii překročil hranici 40 procent. Návrh části konzervativní CDU omezit právo na práci na částečný úvazek proto vyvolal ostrou a emotivní společenskou debatu. Zatímco jedni mluví o „lifestyle“ pohodlnosti, druzí varují před vytlačováním lidí z pracovního trhu.

Český přesah: Co to znamená pro Česko – a proč se to týká každé domácnosti Pro Českou...

Český přesah: Téma podnájmů se netýká jen Německa. V Česku se v Praze, Brně i dalších městech dlouhodobě rozevírá nůžky mezi „starými“ nájemními smlouvami a nájmy nově sjednanými za aktuální tržní cenu. Přesně v takové situaci vzniká pokušení: držet si levný nájem (nebo výhodnou smlouvu) a část bytu – nebo někdy prakticky celý byt – pustit dál za výrazně vyšší cenu. Německý případ míří do jádra problému: kdy je podnájem ještě rozumné řešení životní situace a kdy už je to spekulace na bytové nouzi. A to je otázka, která bude dřív nebo později bolet i české soudy, pronajímatele i nájemníky – jen v jiných právních kulisách.

Český přesah: Německé mzdy nejsou pro české čtenáře jen „zajímavost ze zahraničí“. Jsou to referenční čísla pro desetitisíce Čechů pracujících v Německu (a pro pendlery), ale i pro firmy v Česku, které s německými zaměstnavateli soutěží o stejné lidi – hlavně v IT, technice, automotive, logistice a financích. V praxi platí, že každý viditelný posun německých platů zvyšuje tlak na české mzdy, prohlubuje rozdíl v kupní síle a ovlivňuje, zda se lidem vyplatí zůstat doma, nebo odejít za hranice.

Proč by Česko mělo Trumpův projev v Davosu zajímat víc, než se zdá Projev amerického prezidenta Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu nebyl určen jen světovým elitám, investorům a politikům. Jeho ostrá kritika Evropy, migrace a energetické politiky – spolu s překvapivě vstřícnými slovy na adresu německého kancléře Friedricha Merze – má přímý dopad i na Českou republiku. Česko je ekonomicky i politicky úzce navázáno na Německo, sdílí s ním energetický prostor i bezpečnostní architekturu NATO. Jakýkoli posun ve vztahu USA–Německo tak nepřímo formuje i český manévrovací prostor – od energetiky přes obranu až po migrační politiku.

Pro Českou republiku nejde o vzdálený makroekonomický problém, ale o přímé ohrožení hospodářské stability. Německo je dlouhodobě největším obchodním partnerem ČR a klíčovým odbytištěm českého průmyslu – zejména automobilového, strojírenského a elektrotechnického. Pokud německá ekonomika zaostává za globálním vývojem, zpomaluje to automaticky i český růst, investice a mzdy. Výhled Mezinárodního měnového fondu (MMF) proto není jen zprávou o Berlínu, ale i varováním pro Prahu.

Český přesah: Německý precedens, který se velmi rychle přibližuje i Česku To, co se dnes odehrává v Německu pod heslem „převažujícího veřejného zájmu“, není vzdálený právní experiment, ale model, který je v řadě aspektů až znepokojivě kompatibilní s českou realitou. I v Česku se v posledních letech objevují snahy urychlovat výstavbu strategických projektů – od energetiky přes dopravu až po bydlení – omezováním možnosti soudního přezkumu a oslabováním postavení obcí, spolků i jednotlivců. Německá zkušenost tak funguje jako varovný signál: pokud stát začne prohlašovat téměř vše za „nejvyšší veřejný zájem“, soudy ztrácejí kompas a právní stát se postupně vyprázdňuje. Přesně to nyní ukazuje německá debata kolem tzv. Habeckova „větrného turba“.

Navzdory napjatým veřejným financím vstupuje německá spolková vláda do klíčového provozovatele přenosové soustavy TenneT Germany. Prostřednictvím účelové společnosti státní rozvojové banky KfW získá 25,1% podíl za 7,6 miliardy eur. Pro daňové poplatníky jde o náklad, který v dohledné době nepřinese žádnou čistou návratnost – spíše naopak. Stát tím fakticky přebírá část finančních důsledků extrémně ambiciózní energetické transformace, kterou prosazoval bývalý ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení).

Krize Německa není jen hospodářský cyklus. Je to strukturální selhání, drahá energie, ztráta průmyslových jistot – a nově i mentální ochromení. Jednoduchá řešení selžou. Cesta ven vede přes dvě zásadní otázky.

Kdo chce v Německu v roce 2026 patřit mezi nejlépe placené zaměstnance, musí především zvolit správnou profesi. Vyplývá to z nového mzdového reportu platformy StepStone, která analyzovala více než 1,3 milionu anonymizovaných mzdových dat zaměstnanců v Německu. Výsledky, které měly k dispozici redakce WELT a Business Insider, ukazují obrovské rozdíly mezi jednotlivými obory, profesemi i regiony – a zároveň odhalují, kde se práce finančně vyplácí a kde naopak zůstává dlouhodobě podhodnocená.

Po letech inflace, stagnace a špatných zpráv se v Rakousku objevuje opatrný optimismus. Nová ekonomická data naznačují zpomalení růstu cen a návrat hospodářského růstu. A co je pro českého čtenáře zásadní: rakouská ekonomika se při svém oživení dívá nejen na Německo, ale také na Česko a celý region střední Evropy.

A proč Česko míří stejným směrem – možná ještě rychleji Touha po vlastním bydlení patří v Německu i v Česku k nejsilnějším životním ambicím. Realita se však oběma zemím stále více vzdaluje. Zatímco ještě před deseti lety se zdálo, že kombinace stabilních příjmů a dostupných hypoték umožní většině střední třídy pořízení vlastního bytu nebo domu, rok 2026 ukazuje jiný obraz. Podle německých ekonomických institutů se sen o vlastním bydlení v Německu systematicky rozpadá – a signály naznačují, že Česká republika jde velmi podobnou cestou. Podle studie Institutu německého hospodářství (IW Köln) by přibližně tři čtvrtiny Němců chtěly bydlet ve vlastním. Realita však tento sen postupně bere především mladším generacím. Zatímco ještě v roce 2024 považovala nemovitost za hlavní spořicí cíl třetina domácností, v roce 2025 tento podíl prudce klesl. Zvláště mladé rodiny a lidé bez výrazné finanční podpory z rodiny svůj sen o vlastním bydlení vzdávají.

Podle německých Zelených se měl plyn stát „nákladovou pastí“, která zlikviduje domácnosti s plynovými kotli. Jenže...