29.3. 2026
Levnější potraviny a energie v Rakousku: Kolik Rakušané skutečně letos ušetří? Realita z nákupů i účtů za elektřinu
Český přesah: Debata o snižování DPH na potraviny nebo zavádění sociálních tarifů na energie není jen rakouské téma...
ekonomika
Články kategorie ekonomika
28.3. 2026
„Tato chyba nás stála stovky miliard“: Bývalý šéf EnBW obviňuje energetické firmy z kolapsu německé energetiky
Debata o německém odchodu od jaderné energie má přímý dopad i na Českou republiku. Česko je dnes částečně závislé na dovozu elektřiny a zároveň zvažuje další rozvoj jaderných zdrojů (např. Dukovany). Německý krok, který vedl k vyšší závislosti na dovozu energie a růstu cen, je pro českou energetickou politiku zásadním varováním. Pokud by Česko šlo podobnou cestou bez stabilních zdrojů, mohlo by čelit stejným problémům – vysokým cenám, závislosti na zahraničí a tlakům na průmysl i domácnosti.
24.3. 2026
Zavedou se opět poplatky a spoluúčast u lékaře? V Německu se o tom uvažuje a hrozí : vyšší odvody, dražší péče a reformní šok
Český přesah: Vývoj v Německu je pro Česko mimořádně důležitý. Německý zdravotní a sociální systém dlouhodobě sloužil jako...
15.3. 2026
Kolik stojí kopeček zmrzliny ve Vídni? Přehled cen 2026 a srovnání s Českem
Ceny obyčejných věcí často nejlépe ukazují, jak se vyvíjí ekonomika. Jedním z takových „indikátorů každodenní inflace“ je i kopeček zmrzliny. Zatímco ještě před několika lety stál v mnoha evropských městech kolem jednoho eura, dnes je běžné platit za jeden kopeček více než 3 € (75 Kč). Pro české čtenáře je zajímavé srovnání nejen s Rakouskem, ale také s domácími cenami. Průměrná mzda v Česku se dnes pohybuje kolem 45 000 Kč měsíčně, v Praze přibližně 55 000 Kč, zatímco v Rakousku dosahuje průměrná mzda asi 3 600 € (90 000 Kč).
11.3. 2026
EU chce změnit slevy v supermarketech. Němci varují: Akční ceny mohou brzy zmizet. A jak je to se slevami v Česku?
Debata o slevách v obchodech se nevede jen v Německu. Podobné diskuse probíhají i v Česku. Evropská legislativa i rozhodnutí soudů postupně mění pravidla, jak mohou obchodní řetězce slevy prezentovat. Cílem je omezit klamavé marketingové praktiky, kdy obchodníci uváděli vysoké „původní ceny“, ze kterých následně počítali výrazné slevy. Kritici však varují, že přísnější regulace může mít paradoxní efekt: méně akčních nabídek a vyšší ceny pro spotřebitele. V českém prostředí, kde velká část domácností plánuje nákupy podle akčních letáků supermarketů, by podobná změna mohla mít výrazný dopad na rodinné rozpočty.
10.3. 2026
Volkswagen v krizi – krvácí miliardy a propouští, zatímco Škoda vydělává rekordní peníze. Co to znamená pro Česko?
Z pohledu české ekonomiky jde o mimořádně zajímavý vývoj. Zatímco mateřský koncern Volkswagen čelí prudkému poklesu zisku, jeho česká značka Škoda Auto vykazuje velmi silné výsledky. To ukazuje, že mladoboleslavská automobilka se v rámci koncernu stává jedním z nejstabilnějších pilířů. Pro Česko je to zásadní zpráva – Škoda Auto je jedním z největších exportérů v zemi a zaměstnává zhruba 40 000 lidí. Silné hospodaření automobilky tak má přímý dopad na český průmysl, zaměstnanost i státní rozpočet.
4.3. 2026
Němci od roku 2020 zchudli. Přesto mají stále více než dvojnásobné mzdy než Češi
Nová data německého statistického úřadu ukazují, že většina obyvatel Německa v posledních letech přišla o část své kupní síly. Přestože mzdy rostly, ceny rostly ještě rychleji. Výsledkem je reálný pokles životní úrovně. Paradox evropské ekonomiky je však ještě výraznější: i když Němci reálně zchudli, jejich mzdy zůstávají stále více než dvojnásobné oproti Česku. Podívali jsme se proto na vývoj mezd a kupní síly v Německu a porovnali ho s vývojem v české ekonomice.
26.2. 2026
Jak se z 107 miliard najednou stalo 119 miliard eur německého státního deficitu pro fiskální rok 2025
Vývoj německého státního deficitu není jen interní záležitostí Berlína. Německo je největším obchodním partnerem České republiky a jakékoli zhoršení jeho veřejných financí má přímý dopad na český export, investice i úrokové sazby. Pokud se německý deficit za rok 2025 zvýšil z původně uváděných 107,4 miliardy eur (cca 2 685 miliard Kč) na 119,1 miliardy eur (cca 2 978 miliard Kč), znamená to nárůst o 12 miliard eur (cca 300 miliard Kč). To je částka odpovídající přibližně celému očekávanému českému schodku na tento rok. Pro českého čtenáře jde tedy o klíčový signál: jak stabilní jsou veřejné finance největší ekonomiky EU – a co to může znamenat pro nás?
23.2. 2026
Více blahobytu díky delší pracovní době: O kolik by skutečně vzrostla ekonomika?
Debata o delší pracovní době, pozdějším odchodu do důchodu a vyšším zapojení seniorů do trhu práce se netýká jen Německa. Česká republika čelí velmi podobnému demografickému vývoji: silné ročníky odcházejí do penze, zatímco mladších pracovníků je méně. Už dnes se diskutuje o prodlužování věku odchodu do důchodu, vyšší motivaci pracovat i po šedesátce nebo o omezení „předčasných odchodů“. Pokud by se naplnily scénáře podobné těm německým, dopady na české HDP, státní rozpočet i důchodový systém by byly zásadní. Otázkou není, zda se pracovní trh změní, ale jak rychle a jakým způsobem.
22.2. 2026
Rakouští vědci zjišťovali, zdali má velké dědictví souvislost s malou motivací k práci. K čemu dospěli?
Téma dědictví a pracovních pobídek je mimořádně aktuální i pro Českou republiku. Česko dnes nevybírá klasickou dědickou daň (byla zrušena v roce 2014) a patří mezi země s velmi nízkým majetkovým zdaněním. Současně čelí stárnutí populace, nedostatku pracovní síly a rostoucím tlakům na financování důchodů, zdravotnictví a sociálních služeb. Pokud by se v budoucnu výrazně zvýšily objemy předávaného majetku mezi generacemi – podobně jako se to očekává v Rakousku či Německu – mohla by se otevřít i v ČR otázka, zda velká dědictví nemění motivaci pracovat. Debata, která je dnes v českém prostředí spíše okrajová, se může stát jedním z klíčových ekonomických témat příští dekády.
21.2. 2026
Riziko blackoutu v Německu i v roce 2026 narůstá
Pro Česko tohle není vzdálený německý problém. Česká přenosová soustava je s Německem propojená, ceny elektřiny v regionu se často pohybují „v jednom balíku“ a jakmile Německo narazí na hodiny, kdy mu chybí výkon, dopady se mohou přelévat přes hranici: importy, přetoky, tlak na rezervy a v krajním případě i zásahy do průmyslové spotřeby. Zjednodušeně: když se Německo v napjatých hodinách stává čistým dovozcem, roste riziko, že se o stejnou elektřinu bude „přetahovat“ více zemí najednou – a to je pro český průmysl i domácnosti reálné téma (ne politická abstrakce).
19.2. 2026
Proč je počet dnů pracovní neschopnosti v Německu dvakrát až třikrát vyšší než ve Švýcarsku?
Otázka nemocnosti, délky pracovního života a udržitelnosti důchodového systému není jen německým tématem. Česká republika čelí velmi podobným výzvám: stárnutí populace, rostoucím výdajům na důchody a zdravotnictví, tlaku na konkurenceschopnost i nedostatku pracovních sil. Pokud šéf největší německé banky otevřeně říká, že „budeme muset více pracovat“ a že je třeba diskutovat o počtu nemocenských dnů, jde o debatu, která dříve či později čeká i českou politiku. Český důchodový systém je dlouhodobě deficitní, nemocenská roste a produktivita práce zaostává za západní Evropou. Proto je německá diskuse velmi relevantní i pro české zaměstnance, zaměstnavatele i vládu.
18.2. 2026
Dříve vysmívané Polsko si Němci nyní dávají za příklad – jeden faktor ale polský boom ohrožuje
Pro Českou republiku je vývoj v Polsku mimořádně důležitý. Polsko je naším bezprostředním sousedem, klíčovým obchodním partnerem a zároveň konkurentem při lákání zahraničních investic. Pokud polská ekonomika roste tempem 3,4 procenta ročně, zatímco Německo a další velké ekonomiky stagnují, mění se rovnováha sil ve střední Evropě. Zároveň však Polsko čelí dramatickému demografickému poklesu, který může v horizontu jedné až dvou dekád zásadně zpomalit růst celé země. Stejný problém přitom hrozí i Česku. Otázka tedy nezní jen, zda Polsko udrží svůj boom, ale i to, zda se Česká republika vyhne podobné demografické pasti.
17.2. 2026
„To je téměř stagnace.“ Čtyři grafy ukazují skutečný rozsah německé ekonomické krize
Vývoj německé ekonomiky není pro Česko jen zahraniční zprávou. Německo je dlouhodobě náš největší obchodní partner – směřuje tam přibližně třetina českého exportu. Slabá investiční aktivita německých firem znamená méně zakázek pro české subdodavatele, zejména v automobilovém průmyslu, strojírenství a elektrotechnice. Pokud německé podniky nevěří budoucnosti, omezují investice a šetří na rozšiřování kapacit, dopad se velmi rychle přenáší i do české ekonomiky. Zvlášť varující je fakt, že Německo od roku 2019 do roku 2025 vykázalo reálný růst pouhých 0,2 %. To je prakticky nulový růst za šest let. Pokud největší evropská ekonomika stagnuje, zpomaluje tím celý region střední Evropy. Pro české podnikatele to znamená vyšší tlak na konkurenceschopnost, produktivitu a náklady – včetně mzdových.
6.2. 2026
Široká většina Němců odmítá plošné vyplácení sociálních dávek
Německá debata o sociálním státu se vyostřuje. Reformní návrhy narážejí na odpor veřejnosti Český přesah: Debata, která dnes hýbe Německem, má pro Českou republiku mimořádný význam. Česká vláda i veřejnost řeší velmi podobné otázky: jak nastavit sociální systém tak, aby byl spravedlivý, motivující k práci a zároveň finančně udržitelný. Německo je přitom pro Česko nejen největším obchodním partnerem, ale i referenčním modelem sociálního státu. Jakékoli zásadní změny v německém systému se dříve či později promítají i do české politické debaty – ať už v otázkách sociálních dávek, digitalizace státní správy nebo migrace pracovních sil z EU.