4.10. 2026
Česko patří v EU k zemím s nejnižší chudobou. Rakouský der Standard popisuje, jak východ Evropy dohání bohatší státy
Nová studie publikovaná v PLOS One ukazuje, že chudoba a sociální vyloučení v Evropské unii mezi lety 2015...
Rakousko
Články kategorie Rakousko
27.9. 2026 (Aktualizováno: 28.9. 2026)
Rakouské důchody narážejí na demografii. Dnešní čtyřicátníci budou muset počítat s delším pracovním životem i větší vlastní rezervou
Rakouská debata je velmi blízká situaci v Česku. Také český státní důchodový systém je průběžný: odvody současných pracujících financují současné penze, takže jeho stabilita závisí na poměru pracujících a důchodců. Ministerstvo práce samo upozorňuje, že po roce 2040 bude český systém pod silným demografickým tlakem a bude nutné řešit jeho financování i motivaci lidí, kteří mohou a chtějí pracovat ve vyšším věku. MPSV Rakouské zkušenosti jsou pro Česko zajímavé i z druhé strany: tamní penze jsou v mezinárodním srovnání relativně vysoké, ale právě proto jejich financování zatěžuje veřejné rozpočty. Současně se ukazuje ještě jeden problém, o kterém se mluví méně – člověk se nemusí obávat jen nízkého důchodu, ale také toho, že bude žít dvacet či třicet let po skončení práce a vlastní úspory mu nevydrží.
6.9. 2026
Každý pátý žák v Rakousku má zahraniční pas. Ve Vídni je to už téměř 40 procent
Rakouská čísla jsou důležitá také pro Česko, přestože je zde podíl žáků s cizím občanstvím zatím výrazně nižší. Ve školním roce 2024/2025 navštěvovalo české základní školy 74 355 cizinců, kteří představovali 7,4 procenta všech žáků. V mateřských, základních a středních školách dohromady se vzdělávalo přibližně 116 000 cizinců, tedy více než dvojnásobek oproti období před příchodem ukrajinských uprchlíků. Jen mezi zářím 2021 a zářím 2024 vzrostl počet cizinců na českých základních školách o 43 800, tedy o 143 procent. Rakouská zkušenost ukazuje, že rozhodující není pouze celostátní průměr, ale hlavně soustředění dětí do konkrétních měst, čtvrtí a škol. Také v Česku se proto stále více řeší výuka češtiny jako druhého jazyka, kapacity škol, práce asistentů a sociálních pedagogů i přechod zahraničních žáků na střední školy. Od září 2026 mohou české základní školy s vyšším zastoupením sociálně znevýhodněných žáků získat další prostředky například na sociální pedagogy a přímou podporu dětí.
30.8. 2026
Rakousko zvažuje státní fond na podporu penzí. Sám o sobě ale důchodový problém nevyřeší
Český přesah: Rakouská debata je velmi podobná té, která dříve či později čeká i Česko Rakouský...
23.8. 2026
Jak se skutečně žije vedle větrných elektráren? Rakušané popisují zkušenosti bez mýtů a strašení
Debata o větrných elektrárnách se netýká jen Rakouska. Také v Česku narážejí nové projekty na odpor části obyvatel, obavy z hluku, zásahu do krajiny nebo dopadu na zdraví. Rakouská zkušenost z Horních Rakous je proto zajímavá i pro české obce: ukazuje, že lidé, kteří vedle větrných elektráren skutečně žijí, často hodnotí jejich dopad podstatně méně dramaticky než odpůrci z míst, kde žádné turbíny nestojí. Zároveň ale platí, že úspěch projektů závisí na komunikaci, zapojení místních obyvatel a rozumném umístění zařízení.
16.8. 2026
Rakousko svírá rekordní sucho. Škody v zemědělství míří k 25 miliardám korun a většina Rakušanů znovu řadí klima mezi hlavní úkoly vlády
Rakouská zkušenost je pro Česko mimořádně relevantní. Obě země letos čelí vysokým teplotám, nedostatku srážek a rostoucímu tlaku na zemědělství, vodní režim krajiny i veřejné rozpočty. Rakouská debata navíc velmi přesně ukazuje dilema, které se může brzy ve větším rozsahu objevit i u nás: má stát zemědělcům kompenzovat mimořádné klimatické škody, pokud některé z nich bylo možné pojistit, a kde na takovou pomoc vzít peníze? Zajímavá je také proměna nálad veřejnosti.
9.8. 2026
Horko, sucho a nízká voda: Hrozí Rakousku energetická krize?
Rakouská zkušenost je pro Česko velmi relevantní, protože obě země jsou součástí propojeného středoevropského elektrizačního systému a zároveň čelí podobným klimatickým extrémům. Nízké průtoky v Dunaji, vysoké teploty a rychlý růst fotovoltaiky ukazují, že budoucnost energetiky nebude stát jen na množství vyrobené elektřiny, ale také na schopnosti sítí zvládat prudké změny výroby a přeshraniční toky.
2.8. 2026
Zákaz benzinových a naftových aut při vedrech? Rakouský politolog navrhuje radikální způsob, jak ochladit města
Návrh rakouského politologa Ulricha Branda je relevantní také pro Prahu, Brno, Ostravu nebo Plzeň. Česká města se během horkých letních dnů potýkají se stejným problémem jako Vídeň: rozpáleným asfaltem, nedostatkem stromů, rozsáhlými parkovacími plochami a ulicemi zaplněnými automobily, které produkují další odpadní teplo. Úplný zákaz automobilů se spalovacími motory při teplotách nad 30 stupňů by však v českých podmínkách vyvolal zásadní otázky.
26.7. 2026
Kolik stojí obyčejná cola ve Vídni? Překvapivé srovnání cen ukazuje, kde zaplatíte téměř 150 korun a kde výrazně méně
ídeň patří mezi nejoblíbenější zahraniční destinace českých turistů. Mnoho Čechů sem vyráží na prodloužené víkendy, za kulturou, vánočními trhy nebo gastronomií. Právě ceny v restauracích ale bývají jedním z největších překvapení.
19.7. 2026
V Rakousku si všímají aféry spojené s vážnou dopravní nehodou českého poslance Filipa Turka. Názor rakouských čtenářů ale Motoristy nepotěší
Případ Filipa Turka patří k nejvýraznějším politickým aférám letošního roku v České republice. Nejde přitom pouze o samotnou dopravní nehodu, ale také o otázku politické odpovědnosti, veřejného vystupování a důvěryhodnosti člověka, který dlouhodobě budoval svou image nekompromisního automobilového nadšence a kritika klimatické politiky Evropské unie. Událost zároveň přichází v době, kdy se v Česku znovu intenzivně diskutuje o bezpečnosti silničního provozu, odpovědnosti veřejně známých osobností i o tom, jak velký vliv mohou mít sociální sítě na politickou kariéru. Rakouský deník Der Standard proto nevnímá nehodu pouze jako dopravní incident, ale jako možný zlom v kariéře jednoho z nejkontroverznějších českých politiků.
12.7. 2026
Jaderná energie znovu rozděluje Evropu. Mělo by Rakousko po desetiletích odmítání přehodnotit svůj postoj?
Debata o jaderné energetice se netýká jen Rakouska. Pro Českou republiku je mimořádně důležitá, protože provozuje jaderné elektrárny Dukovany a Temelín, připravuje výstavbu nových bloků a dlouhodobě považuje jádro za klíčový pilíř své energetické bezpečnosti. Rakousko je naopak tradičně jedním z největších odpůrců jaderné energetiky v Evropě a opakovaně kritizuje české i slovenské jaderné elektrárny.
5.7. 2026
Rakouští šéfové si opět polepšili. Nejlépe placení manažeři berou přes 11 milionů korun ročně, bonusy ale mizí
Debata o odměňování vrcholových manažerů je aktuální i v České republice. Zatímco v Česku se pravidelně diskutuje o platech politiků, státních úředníků nebo zaměstnanců veřejného sektoru, výše příjmů nejvyšších manažerů soukromých firem zůstává často mimo pozornost veřejnosti. Rakouská studie ukazuje, že odměny vedení firem nadále rostou, zároveň ale potvrzuje nový trend,
28.6. 2026
Jak vnímají v Rakousku český spor o veřejnoprávní média a co si myslí rakouští čtenáři
Téma financování veřejnoprávních médií se bezprostředně dotýká každého českého občana. Zatímco v minulých letech se vedly především debaty o výši televizních a rozhlasových poplatků, nyní se spor posunul mnohem dál. A rakouská média o tom podrobně informují.
21.6. 2026
Zmrzlina za téměř dvojnásobek. Rakušané platí za stejné značky výrazně více než Němci, upozorňuje Foodwatch
Český přesah: Podobný problém znají i čeští zákazníci. Platíme více než Němci za stejné výrobky? Téma rozdílných...
13.6. 2026
Jak se dívají na spor o sklápění sedaček v letadle naši sousedé v Rakousku? Je to právo cestujícího, nebo bezohlednost vůči ostatním?
Diskuse o sklápění sedaček v letadle není jen rakouské nebo německé téma. Podobné spory pravidelně řeší i čeští cestující. Zatímco před dvaceti lety nabízela ekonomická třída výrazně více prostoru, dnešní letadla jsou často zaplněna na maximum.